Již podruhé se v Třebíči (hotel Atom) v rámci celoročního programu Czechtour konal ve dnech 17. – 24. 5. 2014 jubilejní 10. ročník OPENu Vysočina. Na startovním poli se sešlo celkem 63 hráčů (škoda, o jednoho víc a symbolika mohla být naplněna), a to nejen z českých zemí, ale rovněž z Ruska, Ukrajiny, Anglie, Lotyšska, Německa a Norska. Organizátorem turnaje byla společnost AVE-KONTAKT s.r.o., spolupořadatelem šachový klub Caissa Třebíč.

Jako už tolikrát jsem nerespektoval léty prověřenou zkušenost, že šachový turnaj se nemá hrát při zaměstnání, neboť v práci člověk myslí na šachy a při šachové partii se soustředí spíš na pracovní záležitosti. Tato okolnost sice byla na mých výkonech patrná, dávaly mi zabrat zejména časové tísně způsobené pozdními příchody k partiím, avšak své účasti vůbec nelituji. Jednak jsem se setkal se spoustou zajímavých lidí, a dokonce, považte, se mi podařilo připsat 1 elo bod.

 

V prvním kole jsem podle předpokladu narazil na ratingově slabšího hráče. Zvolil jsem nenáročné zahájení a využil až soupeřových zaváhání ve střední hře.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Závěrečná pozice Ciešlak – Brhlík

Partie trvala poměrně dlouho, takže jsem, ač byla sobota, spěchal po několika Prazdrojích domů. Ráno pak brzké vstávání a příprava na mezinárodního mistra Maxima Chetverika, jehož mi přiřkl nemilosrdný los. Našel jsem, co hrává na Volžský gambit (veskrze nenáročná varianta), a těšil se, jak lehce černými vyrovnám. Jenže ouha!

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Chetverik – Ciešlak

V pozici zvěčněné na předchozím diagramu přišlo 12. – d6???. Domníval jsem se, že je již zahrán tah Vxb6 a usilovně vzpomínal, jak pokračovat. Z dumání mě vytrhlo až přece jen po chvíli zahrané 13. Dxc6 (soupeř zřejmě nevěřil svým očím), načež jsem se vzdal. Byl to nejkratší duel 2. kola, proto si někteří třebíčští hráči mysleli, že jsem ani nedorazil do hracího sálu a nechal si partii zkontumovat.

Z tragédie s nádechem frašky jsem se docela rychle otřepal. Ve třetím kole jsem vedl bílé proti Andreji Baraniukovi.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Ciešlak – Baraniuk po 18. tahu černého

Černý se tvářil celkem spokojeně. Snad se opájel nadějí, že získává figuru, z klidu jej vyvedlo až 19. Vxe7! Po 19. – axb5 20. Sa3 Ve8? 21. Jxf7 byl konec.

Pondělí. Všední den nejhorší ze všech. Pozdní příchod k partii 4. kola. A ještě snad Vlastimil Karban tušil, že královsko-indickou výstavbu proti francouzské opravdu nemusím. Přesto remíza, a to možná černý už stojí perspektivněji. Posuďte sami:

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h

Úterý. Bílými to zkouším proti Lukáši Karáskovi, který je však šachově na výši. Zhlédnutí se v pseudoútoku k cíli nevedlo. Ježkovité struktury jsou velmi dynamické.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Ciešlak – Karásek – vychutnávka v podobě 30. – Jd5

Plán účastnit se středečního ranního blicáku (dovolená!) vzal za své, když jsme s jedním nejmenovaným kolegou vzdávali hold krásám noční Třebíče (i když severovýchodně od Podklášteří je to vlastně docela hnusné) a ráno pak zvítězila moje vrozená lenost . Odpoledne jsem logicky pokračoval v předchozích výkonnostních kolejích. S povděkem jsem přijal nabídku remízy v mnohem horší pozici od Vladislava Obůrky:

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Závěrečná pozice Obůrka – Ciešlak

Rychle jsem naproti tomu zvítězil ve čtvrtek proti Lukáši Bachanovi (po dlouhé době jsem ve vážné partii zahájil tahem 1. e2 – e4).

Pátek a Alexandre Andreev. Kámoš Chetverika, tudíž se mě vůbec nebojí . Pozdní příchod (skoro 40 minut), probíhají u nás totiž ústní maturity. Po čertech nepovedená partie. A soupeř si navíc s taktikou vyloženě tyká.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Andreev – Ciešlak po 30. tahu bílého

Sobota ráno. Pokud nevyhraji, ztrácím pracně vydobyté elo, jež mi vyšlo poprvé přes 2000. Podruhé se odhodlávám k 1.e2 – e4 a zdolávám hradby Caro-Kannu Vladimíra Majerika (copyright Vlastimil Jansa).

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Ciešlak – Majerik – černý vzdává

Nakonec skončím na horším místě, než jsem byl nasazen, ale, jak jsem již předeslal, připisuji 1 elo bod. Příjemný turnaj, o němž se lze dočíst i na našem nejsledovanějším šachovém serveru. Výsledky si může ctěný čtenář pohlédnout zde. Tak za rok, snad, v Třebíči opět na viděnou!