Ve čtvrtém kole Krajského přeboru jsme se utkali v třebíčském derby D a C družstva. Převaha našich kolegů z céčka byla velká na každé šachovnici, takže zápas byl především milým setkáním a pro nás z déčka i vítanou příležitostí k partiím se silnými soupeři. Ale zadarmo jsme nechtěli dát nic a s nulou jsme odejít nechtěli. Nakonec však k 0:8 moc nechybělo, céčko je přece jen o hodně silnější.
Hráči C se sešli o něco dříve, a ač formálně hosté, připravili hrací místnost, za což jim patří dík. V devět jsme napsali sestavy a zápas mohl začít. Zatímco v minulých kolech, byť také proti silným soupeřům, jsem psal, že po první hodině hry převaha papírově silnějších na šachovnicích vidět nebyla, tentokrát se některé partie poměrně brzy začaly vyvíjet v náš neprospěch.
zahájení zápasu
Na sedmé šachovnici se Zbyněk Ševčík bílými směle pustil do Miroslava Michálka, ale úspěšný nebyl, naopak ještě před jedenáctou musel partii vzdát. Na čtvrté šachovnici s černými hrající Vladimír Benda získal proti Miloši Milostnému velkou časovou převahu, ale pozice na šachovnici se vyvíjela lépe pro bílého a pár minut po Zbyňkovi kapituloval i Laďa, když Milošovu postupu již nebylo možno vzdorovat. Chvíli po jedenácté jsme tedy prohrávali 0:2.
1.–4. šachovnice
Velmi zajímavou partii sehrál na páté šachovnici Lukáš Bachan se Stanislavem Mezlíkem. Pozici jsem neviděl, ale podle komentářů obou hráčů stál Lukáš velice dobře. Ale proti tak zkušenému hráči není nijak jednoduché nadějnou pozici dotáhnout do výhry. Standovi se podařilo problémy vyřešit a zvítězit. Naopak poměrně jednoznačný průběh měla partie na osmé šachovnici, kde Jaroslav Tenkl pokračoval ve výborných výkonech a partii s bílými proti Ivanu Kovácsovi vedl zkušeně k vítězství. Takže ještě před dvanáctou 0:4.
5.–8. šachovnice
Kolem poledne se musel vzdát také Jiří Obršlík, který s bílými hrál na třetí šachovnici, jeho soupeřem byl Leszek Ciešlak a již od zahájení postupovaly černé figury směrem k Jirkovu králi, až nakonec slavily úspěch. Na druhé šachovnici v partii Vladimír Uher – Rostislav Štork se mi podařilo zaznamenat remízu, které si velmi cením. Zahájení jsme sehráli poměrně poklidně a v partii udržovali rovnováhu, byť s mírnými výkyvy na jednu či druhou stranu. Pro zajímavé možnosti, které v pozici bylo možno zahrát, jsme se ani jeden nerozhodli a partii tak dovedli do remízy. Tedy alespoň čestná půlka a mohli jsme být spokojeni, že s nulou to nebude. ½:5½
zde Albert ještě netušil, že jeho partie bude trvat ze všech nejdéle
Čekali jsme, zda se ještě alespoň další půlku nepodaří přidat, ale pozice již na to nevypadaly. Na první šachovnici Miroslav Zachariáš – Jan Tesař se hrály poměrně ostré šachy a jak se ukázalo, Jenda měl partii více pod kontrolou a zaslouženě zvítězil. Nejdéle bojovali na šesté šachovnici Jaroslav Huňáček – Albert Sukaný. Pozice složitá a s ubývajícím časem stále složitější, ale ještě před časovou kontrolou dosáhl Jarda Huňáček vyhraného postavení a v tísni nechyboval, po přidání půlhodiny už pak partii bez problémů vyhrál.
boj na první šachovnici
jediná partie, která pokračovala i po časové kontrole
Celkové skóre Caissa D – Caissa C ½:7½. Porážka až příliš vysoká, doufali jsme, že toho uhrajeme více, ale musíme uznat, že céčko je opravdu o mnoho silnější a přejeme mu úspěšný boj o medailové pozice.
Po zápase se někteří hráči odebrali do restaurace Lihovar oslavit vítězství či zapít prohru. Spěchaje domů na oběd jsem se této pozápasové analýzy nezúčastnil, ale chce-li někdo z účastníků přispět nějakým postřehem, ke kterému koncentrace zdatných šachistů dospěla, místa je tu dost.
Děkuji hráčům ze svého i Vladimírova družstva za hezký zápas a příjemně strávenou neděli.
Rosťa Štork
