opravdu šílená kosa :-). Mohl bych psát dlouhý článek o tomto zápase a potížích s odjezdem. Mohl, ovšem, je mojí ctí Vám představit sílu třebíčského družstva, kterému již nejde o postup, ale díky opravdu kolektivnímu přístupu včetně nemocného Mirka Michálka a pardon snad mohu i použít slovo „panice“ v letošní sezóně Aloise Pokorného, který zajistil dopravu na „last minute“, nemohu říci než děkuji, kluci.
Další „děkuji“ směřuje Radomíru Kulovanému, který již před utkáním avizoval, cituji: „jestli prohraji i potřetí tak už nenastoupím! Radek mě snad promine ,ale jeho dcera ho snad už odnaučila dělat dlouhou rochádu v KP a tím se Radek „podětil“ :-) a může opět nastupovat. Pro nezasvěcené znamená dlouhá rocháda slovy tři prohry v řadě. Radek s našim protivníkem, který nám i přes pozdní příjezd nespustil hodiny, remizoval a tím vlastně rozhodl utkání. Tímto převelice děkujeme Gambitu „B“ za korektní a gentlemanský přístup. Nechci se vyjadřovat k jednotlivým partiím, snad jen, pokud mohu, tak ke své: Vladimír Uher 1:0 Jiří Bajer na druhé desce se rozhodovala asi už po zahájení a demonstrace síly střelce proti pasivnímu jezdci při všech těžkých figurách slavila úspěch.
Možná jme mohli uvažovat i za stavu 4,5 : 2,5 o lepší korekci výsledku, ovšem v partii Miloš Milostný 0 : 1 Jiří Polanský se konala opačná demonstrace jezdce proti dychtivému střelci a soupeř tak upravil na nejtěsnější rozdíl :-). Milošku, kdybys potřeboval školení, tak ho máš u mne fríí :-). Už je mě slovo děkuji používat trapné, ovšem jak praví klasik: „když musíš tak …..“
Díky všem za pěkný den.
Vláďa Uher
