V neděli áčko hostilo ve třetím kole 2. ligy převážně z talentovaných mladíků složený Gambit Jihlava A a poprvé letos nastoupily naše dvě slovenské posily. Před zápasem nás čekala sprcha v podobě telefonátu nominovaného Milana Smištíka, který sdělil, že zaspal a nemůže se dostavit. Obětavě jej zastoupil unavený Leszek, kterému tímto děkuji. Nevelké rozdíly v ELO hráčů obou družstev slibovaly zajímavý průběh a tak se také stalo, byť většina rezultativních partií skončila opačně, než by dle ratingu měla.
Prvními výsledky byly dvě krátké remízy na 1. a 7. šachovnici v partiích Jaromír Bednář - Štěpán Seidl a Leszek Ciešlak - Jaroslav Hejný. Obě trvaly shodně 19. tahů a nic zajímavého se o jejich průběhu napsat nedá. Všechny další duely však bojovné byly a žádné remízy se již nekonaly.
Jako první skončil ten na šesté desce Antonín Seidl - Jan Tesař. V sicilské s 3. b3 se mi nepovedlo zahájení a byl jsem přinucen se zachraňovat taktikou spojenou s obětí střelce na h3. Příliš korektní nebyla, nicméně k udržení výhody by bílý musel překonat určitou psychickou bariéru , prchnout králem z uvolněného g sloupce do centra a odevzdat několik pěšců. Zvolil ústup na h1, přešel kolem možnosti vynutit opakování tahů a dostal se pod neodrazitelný útok, před kterým musel kapitulovat.
Vedení zvýšil Tomáš na 5. šach. v partii Tomáš Lampíř - Lubomír Bukáček. Ve skandinávské v mírně lepší pozici pojal černý pomýlenou myšlenku oblehnout a dobýt slabého bílého pěšce a3. To se mu sice za cenu ztráty několika temp podařilo, ovšem odsunutím všech bojeschopných figur na dámské křídlo ponechal vlastního krále vystaveného nájezdu těžkých figur bílého. Ten Tomáš přesně provedl a černý se musel před matem vzdát. Tomášova partie s krásným tahem 30. Vf6 ! zde.
Hosté snížili na dvojce v partii Vít Kratochvíl - Martin Lednický. Hrála se francouská s 2.d3 a Martinovi se nepovedla. Zahrál ji zbytečně pasivně, pustil bílého pěšce na e5, jezdce na e4 a následně na f6, a aby odvrátil matové hrozby, musel odevzdat bez náhrady kvalitu, poté další pěšce a pozici s obrovskou materiální převahou bílého následně vzdát.
Na poslední šachovnici se po týdnu uplynulém od duelu béček stejných oddílů znovu sešli stejnými barvami Tomáš Skořepa - Luboš Svíženský. Hrál se opět Caro Kann, byť jiná varianta. Lubošovi jsem slíbíl, že jej pochválím a uznám, že je již šachista, což tímto rád činím. I tentokrát zvítězil, navíc po výkonu majícím opravdu kvalitu, a po devíti remízách v řadě zaznamenal svoji první ligovou výhru. V zápletkách ve střední hře počítal lépe než soupeř a dočasnou obětí pěšce získal neodrazitelné hrozby, které vyústily nejprve ve zisk dvou pěšců a posléze i v mat.
Po časové kontrole jsme tak vedli 4:2, ovšem pohled na zbývající pozice dával tušit, že 3 body nebudou. Na 4. šachovnici Miroslav Jurek - Roman Bradáč nepřijal Roman oběť pěšce v Mora gambitu a partie přešla do Panovova útoku, ve kterém si černý zbytečně oslabil postupem pěšců bílá pole na královském křídle, pod soupeřovými hrozbami musel odevzdat 2 pěšce. Přes Romanovu úpornou obranu se bílému podařilo materiální převahu realizovat a přetavit ve zisk bodu.
Zápas končili na trojce Petr Walek - Martin Škoda. V sicilské ve zhruba rovné pozici připustil Petr zbytečně korektní výpad černého na královském křídle, ztratil 2 pěšce a postupně partie přešla do věžové koncovky, ve které tito pěšci velmi chyběli a zachránit se již nedala. Výsledná remíza je sice v tříbodovém systému spíše ztráta pro oba, ale vzhledem k okolnostem i průběhu zápasu za ni můžeme být rádi. K poslednímu letošnímu zápasu se chystáme do Kuřimi, tam by to s třemi body snad mohlo klapnout.
Závěrem děkujeme za fotografie od Romana.
Petr Walek a Roman Bradáč v plném soustředění
pohled na první šachovnice
naše dvě zahraniční posily v boji
zadní šachovnice, uprostřed autor článku
