Poslední kolo 2. ligy dopadlo nejhůř jak mohlo, konkurenti Polička i Vysoké Mýto vyhráli a my jsme bod potřebný k záchraně v Hradci Králové s jejich béčkem prohospodařili. Nejeli jsme zdaleka v optimální sestavě a s porážkou bylo počítáno, navíc soupeři nastoupili téměř kompletní a měli obrovskou ratingovou převahu.
Nakonec byla kýžená remíza na dosah a výsledek je až příliš krutý. Zápas začal nevalně, Pepovi Růžičkovi a Leszku Ciešlakovi se nepovedla již zahájení, ve špatných pozicích ztratili ve střední hře materiál a byli nuceni kapitulovat. Zhruba ve stejné době však potvrdil letošní skvělou formu Tomáš Košut, tentokrát soupeře zcela přehrál v ostré variantě dračí sicilské. V té době se začal zápas zcela otáčet a při obhlídce jsem nevěřil vlastním očím.
Soupeř Rosti Štorka byl nucen obětovat kvalitu za chabou náhradu jednoho pěšce, můj soupeř FM Zdeněk Pokorný musel odevzdat kvalitu doslova za nic a ve zbývajících partiích nebylo vidět, kde by mohli soupeři vyhrát. Luboš Svíženský v pohodě černými udržel poziční manévrování silného soupeře a zaknihoval remízu.
Pak se ale začaly dít věci nedobré. Tomáš Zelený v časové tísni přehlédl matovou hrozbu na poslední řadě a Rosťovi se přes velkou snahu nepodařilo zabránit remíze věčným šachem. V mé partii zkusil soupeř v totálně prohrané pozici s kvalitou a dvěma pěšci méně dle vlastních slov poslední šejd. Vyšel mu a po mé strašné hrubce již mohl vynutit remízu věčným šachem.
Nedosti však na tom, následovala další nesmyslný ústup králem a ještě jsem prohrál. Zbytečně pak zahodil rovnou pozici v koncovce dam a věží i Pavel Brož a bylo dokonáno. Spadli jsme tak do červeného pásma sestupujících, poprvé po několika letech 13 bodů k záchraně nestačilo. Nic zvláštního se ale nestalo, díky výhře béčka v KP máme účast v soutěži zajištěnu i pro příští ročník.
Rosťovi stačilo 31. Vf6 a odchod na párek, mrkněte zde.
Zde ještě Rosťa netuší, jak blízko bude ke své historicky první ligové výhře
