Včerejšímu utkání s beznadějně posledním celkem Krajského přeboru SFiala Gambitem Jihlava "B" sice předcházely určité problémy technicko-organizačního rázu, jeden z nich mi ovšem přišel náramně vhod. To když zavolal kapitán našeho družstva Josef Sedlák, že nemůže nikde najít klíče od skříně s hracím materiálem, a proto mě zaúkoloval, abych vzal klíče svoje. Poněvadž bylo nutné se co nejdříve dostavit k zatím nepřipravenému dějišti utkání, byl mi dokonce slíben odvoz. Protože jsem jako každou neděli krutě nestíhal, opravdu jsem si oddechl.
Další problém se objevil hned, jakmile jsme vyjeli (já vystoupal, neboť od jisté chvíle výtahům nedůvěřuji) do 6. patra hotelu Atom, kde probíhá rozsáhlá rekonstrukce, takže jsme se k hrací místnosti proplétali mezi nábytkem a stavebním materiálem. Tyto vskutku drobné překážky ale nemohly změnit naše odhodlání zvítězit co nejvyšším rozdílem, byť jsme postrádali dva hráče základní sestavy Antonína Čížka a Vláďu Uhra. Protože náš soupeř ale ještě ani jednou nebodoval, o výsledek jsme se nijak neobávali, a ukázalo se, že právem.
Jediný půlbod jsme ztratili na 6. šachovnici, když černými remizoval Jaromír Prokeš s Alešem Markem. Bohužel právě Jaromír byl podle mého názoru vyhraný jako první, neboť hned v zahájení získal kvalitu, za kterou neměl bílý žádnou kompenzaci. Jak se Jaromírovu protivníkovi podařilo rozdmýchat silný útok, během něhož na černého krále foukalo ze všech stran, jsem nepostřehl. Remíza je vzhledem k závěrečnému postavení maximum, jehož mohl náš hráč dosáhnout.
Na první desce bílými nezaváhal Honza Tesař, který bez problémů přehrál Michala Daniela, jenž překvapil nejen podivným manévrem věže, ale rovněž Honzovi umožnil bez problémů prosadit tah e4 v pozici typově připomínající dámský gambit, aby nakonec ještě podlehl matovému útoku.
Bez problémů si na osmém prkně poradil černými zatím stoprocentní Vláďa Bazala, který s Petrou Krošovou rozehrál sicilskou v Najdorfově podobě. Sám vyjádřil obavy, že s ženami se mu příliš nedaří - mám na mysli šachová klání, kde jako správný džentlmen většinou nevyhrává:-) -, tentokrát měl duel poněkud jiný scénář. Koncovky nebudou silnou doménou jmenované a patrně začínající hráčky, která tahala i pozici, v níž byla o dámu chudší při zcela redukovaném materiálu.
Žádné problémy neměl ani vůdce černých figur Miloš Milostný, jenž matovým útokem vedeným podobným způsobem jako v královské-indické, kterou situace připomínala, rozvrátil nedostatečný ochranný val bílého krále Jiřího Palovčíka.
O mé vlastní partii s Josefem Zatočilem, s nímž se mi povedlo opravdu zatočit, dostatečně vypovídá přiložený diagram.
 |
|
 |
 |
|
|
 |
|
8 |
 |
 |
|
 |
|
|
|
|
7 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
6 |
|
|
|
|
|
 |
|
|
 |
5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2 |
 |
|
|
 |
|
|
 |
|
1 |
| a | b | c | d | e | f | g | h |  |
| Pozice po 25. tahu černého v partii Ciešlak - Zatočil | ||||||||
Následovalo 26.e6 Jxe6 27.Vxe6 Vxh5 28.Ve7 Dd6 29.Dxh5 a bylo vymalováno.
Vyústění ostatních duelů jsem bohužel neviděl. Bílými zvítězil Miroslav Zachariáš nad Petrem Míkou (7. šachovnice). Mirkova pozice byla po celou dobu, kdy jsem se zdržoval v hrací místnosti, lepší, tedy zcela jistě se jednalo o zasloužený bod.
V souboji dvou Jaroslavů - Huňáčka a Horáka - na 5. desce získal náš hráč materiální převahu a jeho soupeř si dle Jardova vyprávění dokonce nechal dát mat.
Vedle mě na 4. šachovnici bojoval černými Stanislav Mezlík, který hned v zahájení získal dva pěšce, proti Jiřímu Pokornému. Závěru jsem, jak jsem již předesílal, nebyl přítomen, ale počítám, že Standa uplatnil materiální převahu.
Vítězné tažení našeho "Céčka" tedy pokračuje. Je ale třeba vytrvat až do konce.
