Do nedělního rána - bylo navíc 13. - jsem vstával s určitou obavou, zejména když jsme se do Velkého Meziříčí vydali bez našich opor Tondy Čížka, kterého zchvátila viróza, a Jendy Tesaře, jenž se nacházel ve víru zajisté bujarých oslav půlstoletí svého bytí:-). Cestu jsme tradičně absolvovali Vláďovým „mikrobusem“, kde panovala bojovná, částečně ovšem i skeptická nálada, kterou rozptyloval především kapitán Josef Sedlák. Hrací místnost jsme našli bez větších problémů. Jednalo se o útulnou Hospůdku Na Poříčí, kde, jak jsme k našemu příjemnému překvapení zjistili, točili i jinou značku než tradiční, všudypřítomná europiva.
Soupeři, kteří nastoupili v základní sestavě, si nemohli nevšimnout našeho oslabení a cítili jedinečnou šanci nás porazit. Mělo naštěstí zůstat jen u pocitů. Zápas se ovšem nevyvíjel vůbec jednoznačně.
První skončila partie mezi Josefem Janákem a Jaroslavem Huňáčkem (5. šachovnice). Bílý sehrál zahájení nenáročně (výměnná francouzská), ovšem ani černý nechtěl pokoušet štěstí v symetrické a absolutně rovné pozici. Dělba bodů ale byla ku prospěchu Jardova soka, neboť ten přišel k utkání nemocen a protahovat hru se mu jistě nechtělo.
Vzápětí se smírně rozešli Jaromír Prokeš a Zdeněk Mejzlík (6.), postarší pán, který po partii Jaromírovi nabídl tykání, prý s odůvodněním, že když spolu remizovali, mohou se oslovovat „ty“. Z jejich hovoru jsem zaslechl ještě poznámku, že pan Mejzlík kdysi bydlel v Třebíči. I jemu se hodilo brzké ukončení duelu, neboť čekal návštěvu.
Náročného soupeře měl Vláďa Benda v osobě Milana Čtveráčka (8.), do něhož se však pustil bez bázně a hany. Ve vyhrané pozici ale bohužel souhlasil s dělením bodů.
První rezultativní výsledek se objevil na čtvrté desce, kde Standa Mezlík již v zahájení (dámský gambit) získal figuru, načež se Tomáš Mrazík, seznav, že prodlužovat odpor nemá smysl, vzdal.
Protože jsem od pěti hodin ráno nemohl spát, prohlížel jsem si Wardova videa o dračí variantě sicilské. Co ale myslíte, že se objevilo na desce? Královská indická. Nevěděl jsem totiž, že Michal Nedoma (3. šachovnice) je vyznavačem zavřených her. Hned v zahájení jsem získal výhodu, když jsem převedl jezdce na d4, kterého musel soupeř dobrat střelcem, takže jsem disponoval dvojicí střelců a volným středovým pěšcem. Podle ostatních jsem se ale nacházel v obtížné situaci, proto mi bylo doporučeno, abych soupeři nabídl remízu. Ten ale odmítl.
8 | ||||||||
7 | ||||||||
6 | ||||||||
5 | ||||||||
4 | ||||||||
3 | ||||||||
2 | ||||||||
1 | ||||||||
a | b | c | d | e | f | g | h | |
Partie Nedoma - Ciešlak po 20.tahu černého |
Záhy se dostal černými do problémů Vláďa Bazala, který nastoupil proti Jaroslavu Janovi (7.). Hrála se zavřená sicilská, v níž náš hráč metodicky správně obsadil koněm pole d4 a nakonec byl i o pěšce bohatší, ovšem bílému se náhle rozehrály figury, které zle zatápěly černému králi.
Na druhé šachovnici bojoval Miloš Milostný se Stanislavem Koprem (Nimcovičova indická). Situace byla „ostrá a nepřehledná“, jak zní oblíbené rčení Vladimíra Bazaly, na první desce pak tahal za znatelně kratší konec jako černý Vláďa Uher, jenž zasedl proti Miroslavu Bártovi. Na vysoké vítězství hostů by v této chvíli vsadil málokdo.
Vše dostalo veselejší barvy poté, co na remízovou nabídku kývl Vláďovi Bazalovi Jaroslav Jan, a rovněž můj soupeř zahájil mírové rozhovory. O své velké výhodě jsem byl přesvědčen, avšak na doporučení ostatních jsem souhlasil s dělbou bodů. Že jsem měl pravdu já, potvrdil následně počítač, když dával černému plus 1.47 (materiál byl vyrovnaný). Se současnou formou a výsledky, kterých dosahuji v II. lize, ale nemohu být s dosaženým výsledkem nespokojen.
Mezitím na druhém stole vrcholila partie plná taktických obratů. Dost jsme Miloši Milostnému spílali, že ve 20. tahu nezahrál údajně vyhrávající Dg5, avšak v dodatečné analýze se ukázalo, že i Milošem zvolený tah vedl k úspěchu. Zakrátko soupeři odejmul figuru a bylo rozhodnuto, a to i o naší celkové výhře.
8 | ||||||||
7 | ||||||||
6 | ||||||||
5 | ||||||||
4 | ||||||||
3 | ||||||||
2 | ||||||||
1 | ||||||||
a | b | c | d | e | f | g | h | |
Partie Milostný - Kopr po 19. tahu černého |
A protože na první šachovnici se Vláďovi Uhrovi podařilo v časové tísni ošálit Miroslava Bártu, zvítězili jsme 5,5:2,5.
Pamatujme však na to, že skutečně klíčová utkání nás teprve čekají. V kompletní sestavě bychom je ale měli zvládnout.