Ve třetím kole jsme zajížděli do Jihlavy na souboj s Gambitem B, což je tým zhruba stejné síly jako my, takže jsme očekávali vyrovnaný zápas a šanci bodovat.
Zápas se vyvíjel dobře, takže jsme pomýšleli na tři body, ale nakonec jsme se museli spokojit s jedním. Po necelé hodině a půl hry dostal remízovou nabídku František Svoboda a o chvíli později i já. Naše pozice nijak lepší nevypadaly, ta moje byla i poněkud nepohodlná a soupeř ji mohl postupně zesilovat, zatímco já nějaký plán hry hledal jen těžko, takže po Františkovi jsem i já remízu přijal. Takže třetí šachovnice Jiří Polanský (1748) – František Svoboda (1788) a pátá Aleš Vondra (1774) – Rostislav Štork (1752) remízy. Dvě remízy černými a stav 1:1 vypadal jako dobrý úvod.
Po další čtvrthodině podepsali remízu také na šesté šachovnici Jiří Obršlík (1731) – Stanislav Teplý (1688), což již bylo v situaci, kdy některé partie vypadaly lépe pro nás a naopak pozice výrazně lepší pro domácí na žádné desce nebyla. S nadějemi jsme tedy vyhlíželi další vývoj zápasu.
Dost dobře v té době již vypadala partie na osmé šachovnici Lukáš Bachan (1600) – Miloslav Vedral (1632), Lukášovi se podařilo získat pěšce a už jsme uvažovali o celém bodu. Ale na šachovnici bylo ještě dost figur a Lukášův král byl schován výrazně hůře než soupeřův. Stačilo pár nepřesných tahů a domácí hráč se chopil iniciativy, která vyvrcholila odchytem Lukášovy dámy. Takže stav 1½:2½.
Pozice na první, druhé a čtvrté šachovnici vypadaly dost nepřehledně a na sedmé stál Vladimír Benda již výrazně lépe, takže jsme čekali minimálně vyrovnání zápasu. Překvapivě ještě před Vladimírem jsme zaznamenali výhru na první šachovnici Tomáš Chvastek (1872) – Ladislav Vojtěch (2067). Partii jsme my přihlížející nijak moc nerozuměli, ale Laďa prokázal, že se v ní orientoval lépe než diváci, ale hlavně lépe než soupeř. Po pár minutách následovala očekávaná výhra na sedmé šachovnici Karel Došek (1641) – Vladimír Benda (1669), kde náš hráč získal figuru a úspěšně dovedl partii do vítězného konce. Vedli jsme tedy 3½:2½.
Vedení bohužel netrvalo dlouho, protože Mirek Zachariáš (1939) byl nucen vzdát partii proti Jiřímu Bajerovi (1924), kterému se podařilo proniknout do Mirkovy pozice, a jeho útok slavil úspěch.
Kolem čtvrt na dvě (v Jihlavě se začínalo v 10:00) tak byl stav 3½:3½., ale na vyvrcholení zápasu jsme si museli počkat ještě přes hodinu. Tak dlouho totiž bojoval Jarda Prokeš na čtvrté šachovnici. Hezkým vyhnáním jezdce, který kryl důležitého pěšce, získal materiální i poziční výhodu a protlačil svého pěšce až na c7. Soupeř se však vynalézavě bránil a výhru nebylo lehké najít, zvláště ne v páté hodině hry. Zřejmě nakonec byla vyhraná i závěrečná pozice, což však ani Jarda, ani nikdo z nás diváků neviděl. Byl si toho však vědom soupeř, že by pro něj mohla partie skončit špatně, takže raději reklamoval třikrát opakovanou pozici, která se při rekonstrukci opravdu potvrdila, takže partie Jaromír Prokeš (1801) – Radek Šaroun (1800) skončila remízou a tou skončil i celý zápas 4:4.
Děkuji za hezké výkony a blahopřeji družstvu k zisku bodu. Těším se na další zápasy, pokud se podaří se sejít v tak silné sestavě jako tentokrát, jistě můžeme s některými dalšími soupeři o body bojovat.
