V pátém kole Krajského přeboru jsme cestovali na půdu jednoho z favoritů soutěže, který bojuje o postup a tak i proti nám nenechal nic náhodě a nastoupil ve velmi silné sestavě. My naopak měli s postavení sestavy velké problémy a nakonec se nám ani všech osm šachovnic obsadit nepodařilo. Sychravé počasí a předvánoční čas udělaly své. Někteří hráči jsou nemocní, jiní měli rodinné a společenské povinnosti, situace vypadala zoufale. Nakonec díky níže uvedeným jsme nastoupili alespoň trochu důstojně, za což všem patří velký dík.
Zvláště bych poděkoval Jiřímu Obršlíkovi a Laďovi Vojtěchovi, kteří v dostatečném předstihu oznámili, že hrát nemohou, a zápas se jim opravdu nehodil, přesto v nouzi, která nastala, byli ochotni nám pomoci a neděli místo s rodinou strávit šachově.
Do Žďáru jsme přijeli až s devátou hodinou, u nás byly silnice jen místy mokré, ale před Žďárem i namrzlé. Ale rychle jsme se usadili a zápas mohl začít. Domácí Milan Sýkora na osmé šachovnici získal bod bez boje, ale žádnou radost z toho neměl, letos poprvé nastoupil za žďárský „A“ tým a vůbec si nezahrál. Omlouváme se.
Na ostatních sedmi šachovnicích se do nás pustili soupeři ve všech případech výrazně papírově silnější, ale vzdorovali jsme poměrně dlouho. První partie se nám začaly hroutit až po dvou hodinách hry. Na čtvrté šachovnici Jiří Obršlík musel vzdát Jaroslavovi Celému ml., když v zápletkách na dámském křídle se domácí hráč orientoval lépe a všechny napadené figury a další hrozby už krýt nešly.
pohled od první šachovnice
Na první šachovnici se Ladislav Vojtěch utkal s Pavlem Večeřou, se kterým shodou okolností hrál o týden dříve v zápase Krajské soutěže Velká Bíteš – Žďár nad Sázavou „B“. Na rozdíl od partie v Bíteši, která asi měla skončit minimálně remízou, však tentokrát Laďa podle svých slov prohrál poněkud jednoznačněji. Nu, však měl černé.
Pak prohrál i František Svoboda bojující na druhé šachovnici. Jeho pozice proti Vlastimilu Siebenbürgerovi dlouho vypadala vyrovnaně, ale po trochu nepřesném tahu získal domácí hráč útočné šance. Ale stále se nezdálo, že by se mělo stát něco špatného. Zkušený soupeř se do řešení komplikací nepouštěl, ale trpělivě svoji pozici zesiloval, až pak najednou byl František v pozici, že neměl co hrát, všechny tahy byly špatné. V poledne tak byl stav již 4:0 v náš neprospěch.
a pohled od sedmé šachovnice
Po prohře Lukáše Bachana na šesté šachovnici s Josefem Fišarem ml., z této partie jsem moc neviděl, se podařilo remízou uzavřít partie na třetí a sedmé šachovnici Lubomír Bukáček ml. – Rostislav Štork a Adam Šimon – Zbyněk Ševčík. Zažehnali jsme tak hrozbu porážky s nulou a upravili stav na 6:1.
Moje partie se v zahájení a střední hře držela v rovnováze, při výměně poslední lehké figury jsem nabízel remízu, ale soupeř si správně spočítal, že vzniklá koncovka těžkých figur je o něco lepší pro něj a tak v partii pokračoval. Získat výraznější výhodu se však bílému nepodařilo, naopak pak já neviděl tah vedoucí ke značné výhodě pro černého. V pozici se třemi pěšci a jednou věží na každé straně pak již byla remíza zřejmá.
Zbyněk Ševčík byl se svou pozicí velmi spokojen, zřejmě i objektivně stál o něco lépe. Ale nezahrál nepřesněji a jeho mladý soupeř se chopil iniciativy a už to vypadalo, že asi zvítězí. Ale Zbyňkovi se podařilo pozici zablokovat a nebylo vidět, jak by mohl bílý prorazit, sám tedy nabídl remízu. Velmi cenný výsledek proti hráči první výkonnostní třídy.
Nejdéle bojoval Vladimír Benda, hrál s černými na páté šachovnici proti Jaromíru Pavlišovi. Když jsem skončil svoji partii a šel poslední probíhající partii sledovat, viděl jsem již jen, že Vladimír má o hodinu lepší čas, ale o figuru horší pozici. V partii prý stál poměrně dobře, ale trochu to přehnal s aktivitou a i malého oslabení dokázal zkušený soupeř využít a převzít vedení do partie do svých rukou a postupně i inkasovat materiál a dovést partii k výhře.
poslední partie Jaromír Pavliš – Vladimír Benda
Takže porážka 7:1, ale vzhledem k tomu, s jak silnými soupeři jsme hráli, nás nemusí mrzet a kazit nám vánoční přestávku. Spíše naopak, opět jsme viděli, jak se šachy mají hrát, což je vždy vítaná zkušenost.
Zpestřením zápasu byl nejenom florbalový turnaj probíhající v téže sportovní hale
ale i krásný výhled z okna hrací místnosti
