Posledním letošním oslavencem kulatých či půlkulatých výročí je Ladislav Vojtěch, jehož 35. narozeniny připadnou na 28. prosince. Z krátkého medailonku je vidět jeho silný vztah k rodné Velké Bíteši, o čemž svědčí i to, že v letošní sezoně dal přednost Krajské soutěži za "svůj" oddíl před 2. ligou v Třebíči. A pak, že býti patriotem se dnes už nenosí! Ladislave, kolegové z klubu Ti přejí vše dobré k zítřejším narozeninám, hodně dalších šachových úspěchů a nechť Tě provází štěstí a mysl veselá!
Narodil jsem se před 35 lety a od dětství žiji ve Velké Bíteši. Šachy se u nás doma hrály jen na amatérské úrovni. Byly považovány jen za zábavu zimních večerů a nikdo z rodiny je nehrál aktivně. Ale mě to k této hře pořád táhlo, tak jsem si našel šachový kroužek a spolu se sestrou (dnes Hana Blažková) jsem ho pravidelně navštěvoval.
Šachy byly v době pozdního socialismu podporovaným sportem a členská základna velkobítešského klubu byla velmi rozsáhlá. S mládeží tenkrát pracoval místní velmi silný šachista Jarda Kamínek (předčasně zesnulý v roce 2004). Jemu vděčím za to, že jsem u královské hry zůstal.
"Mladé pušky" Velké Bíteše. Zleva Šilhan, Vojtěch, Nehybka a Vojtěchová
Po skončení střední školy jsem začal studovat ekonomiku na VUT ve Zlíně. To byla doba, kdy jsem pověsil šachy na hřebík. Vyhodnotil jsem si, že po deseti letech hry s elem 1754 zřejmě o žádný velký talent nepůjde a škola dostala přednost. Po jejím dokončení v roce 2000 jsem se zapojil do pracovního procesu. V oblasti ekonomiky jsem se postupně dostával na stále zajímavější pracovní pozice. V této době jsem šachy opět objevil. Začal jsem je brát jako způsob relaxace a vyčištění hlavy a jako cestu zbavit se stresu po celotýdenní psychicky namáhavé práci.
Začal jsem opět pravidelně hrát za Velkou Bíteš a příležitostně jsem hostoval v brněnských klubech, v Jamách a nakonec ve Spartaku Třebíč. Byla to doba, kdy jsem pracoval u Třebíče, takže jsem k Třebíči měl blízko.
Úroveň mi postupně rostla. Je to spíš s podivem, nikdy jsem neměl čas se královské hře věnovat, tak jak bych chtěl a jak by si to zasloužila.
Před třemi lety mě zlákala nabídka Mirka Michálka zahrát si za Caissu druhou ligu. Nedokázal jsem odolat a přestoupil do Caissy. I když srdcem jsem pořád velkobítešák. *)
V letošní sezóně Ladislav hostuje v rodné Velké Bíteši. V zápase Krajské soutěže mu byl soupeřem vzadu stojící Petr Walek.
Před dvěma lety se mi narodil první syn a letos druhý. To byl důvod, proč jsem po letech pravidelného hraní dvou soutěží a 100 % partií, musel ukrojit z času na šachy další kousek. Ale vím, že je to hra, ke které se dřív nebo později stejně vrátím. Nemůžu si pomoct, tato královská hra je totiž těžce návyková.
Trojice Vojtěchů. Zleva Metoděj, Ladislav sen. a Ladislav jun.
Přikládám asi svou nejkratší partii. Není asi nejzajímavější, ale pro vánoční pobavení je snad vhodná.
A00 Vojtech Ladislav (1983) - Schuster Petr (1956), Duras Open B 2007, 05.07.2007
1.b4 d5 2.c4 e6 3.Sb2 Jf6 4.c5 Se7 5.Jf3 0-0 6.e3 a5 7.a3 axb4 8.axb4 Vxa1 9.Sxa1 c6 10.Dc2 b6 11.Jg5 g6 12.h4 bxc5 13.h5 h6 14.hxg6 hxg5 15.Sxf6 Sxf6 16.g7 1-0
*) zde je třeba doplnit, že Ladislav v první sezóně, kdy hrál za Caissu Třebíč "B" ve 2. lize, uhrál 6,5 bodu z 9 partií, nahrál FIDE ELO 2093 a pouhých 7 ELO bodů mu scházelo k zisku titulu kandidát mistra. Pozn. Miroslav Michálek
