V šestém kole Krajského přeboru zavítal do naší klubovny tým ze Světlé nad Sázavou. V naší sestavě z prvních čtyř hráčů chyběli tři, takže jsme k zápasu přistupovali s cílem si dobře zahrát. Ale hosté také přijeli v dost oslabené sestavě a navíc pouze v sedmi. Zbyněk Ševčík tedy připsal bod bez boje a chvíli po deváté jsme začínali zápas s vedením 1:0.
Spokojený Zbyněk po připsání prvního bodu
Nejdříve, ještě před jedenáctou hodinou, skončila partie na třetí šachovnici Stanislav Myšička – Pavel Brož. Šachy to byly velmi ostré, černý rozjel proti našemu hráči útok po královském křídle, přestože sám měl malou rošádu. Na Stanislavu Myšičkovi vůbec nebylo poznat, že v loňské sezóně moc nehrál a letos nastupuje k soutěžní partii poprvé. Zkušeně se bránil, udržoval si protišance a čekal na svoji příležitost. Ta skutečně přišla, když hostující hráč svoji aktivitu přehnal, chyboval a pár tahů poté, co odmítl nabídku remízy, byl nucen kapitulovat. Takže vedení 2:0 a začali jsme pomýšlet na zisk tří bodů.
Třetí šachovnice Myšička – Brož, v pozadí čtvrtá Benák – Obršlík
Před půl dvanáctou remízou skončila partie na páté šachovnici Zdeněk Kenovský – Jaromír Volanin. Ani na Zdeňkovi nebyla patrná nerozehranost, přestože letos také ještě nehrál a vloni odehrál jen dvě partie. Sice nad tahy přemýšlel o něco déle než soupeř, ale do vyložené tísně se nedostal a rovnováhu udržel.
Pak však na čtvrté šachovnici prohrál Jiří Obršlík s Jaroslavem Benákem. Partii jsem sledoval jen zpovzdálí, připadala mi vyrovnaná s oboustrannými šancemi. Přechod do koncovky se však lépe povedl hostujícímu hráči a jeho pěšce již nešlo zadržet.
Čtvrtá šachovnice Benák – Obršlík, Náměšť měla v tomto kole volno, tak náš tým přišel povzbudit i Petr Walek
V poledne hosté vyrovnali, když na šesté šachovnici Eva Kořínková porazila Vladimíra Bendu. Z partie jsem viděl jen závěr, kdy Vladimír již měl o dva pěšce méně. Tuto převahu soupeřka, která v lednové elo listině už má 1870, zkušeně realizovala.
Před půl jednou uzavřeli remízu na sedmé šachovnici Lukáš Bachan – Vlastimil Mareš. Dle Lukášových slov měl lepší pozici, možná už i vyhranou, ale nevyužil toho a v závěru, který jsem již sledoval, koncovka jezdce proti střelci při třech pěšcích na obou stranách už zřejmě vyhrát nešla. Takže 3:3.
Sedmá šachovnice Bachan – Mareš, za nimi šestá Kořínková – Benda, vzadu pátá Kenovský – Volanin
Po dalších dvaceti minutách jsem však prohrál já na druhé šachovnici proti Zdeňku Fialovi. Partii jsem nezaložil dobře a již v zahájení jsem stál dost špatně, pak se mi však ve střední hře podařilo vybojovat opět rovnováhu. Ale vzápětí jsem vše pokazil nesmyslnou výměnou černopolných střelců, od které jsem si sliboval zjednodušení pozice, ale ve skutečnosti vedla jen k velkým problémům a materiální ztráty už pak byly nevyhnutelné, stejně jako další oslabení mé pozice. Škoda, kdybych pokračoval rozumněji, mohl jsem stát ještě docela pevně.
Pohled od první šachovnice Svoboda – Janáček, v modrém můj soupeř Zdeněk Fiala
Vše tedy zůstalo na Františku Svobodovi, který za nepříznivého stavu 3:4 dohrával poslední partii na první šachovnici proti Jaroslavu Janáčkovi. Nicméně František proti silnému soupeři zahrál skvěle, podařil se mu hezký průlom a do koncovky přecházel s figurou více. Tu pak vrátil, ale to již v pozici, kdy měl pěšce nezadržitelně směřujícího k poli proměny. O půl druhé byl tedy konec zápasu a připsali jsme si do tabulky bod za remízu 4:4.
Náš hrdina František Svoboda dohrával jako poslední v obležení diváků
Všem hráčům děkuji za hezký zápas a zajímavé partie. Kromě skvělého výkonu Františka mě velmi potěšily i vydařené partie Stanislava Myšičky a Zdeňka Kenovského, kteří ani žádný čas na rozehrání se nepotřebovali a hned přispěli na bodové konto družstva. A potěšující je také přetržení neúspěšné šnůry Lukáše, který zaznamenal sérii proher z velmi nadějných pozic, ale dnes již začal připisovat i bodový zisk.
