Šachový klub Caissa Třebíč

Sobotní večer před utkáním s ŠK Duras BVK Brno neproběhl úplně standardně, neboť tradiční „mokrou přípravu“ nebylo lze uskutečnit v Centru Lihovar, obsazeném firemním večírkem, jehož brány nám neotevřel ani šarmantní Martin Lednický, který se marně snažil přesvědčit obsluhu, že si pivo vypijeme někde v koutku tiše jako myšky:-), navíc dosavadní stoprocentní účastníci těchto akcí Mirek Michálek a Honza Tesař právě rozehráli Open Mariánské Lázně, takže tentokrát vše zůstalo jen na „zlatém jádru“ – kapitánovi Leszkovi Ciešlakovi a na „legiích od Stalingradu“ Mariánu Kantoríkovi a předtím zmiňovaném Martinovi Lednickém. Vzhledem k předřečenému jsme museli vyrazit na neznámou trasu lemovanou jen europivy s výjimkou Svijan, které jsou zase čepovány v místě, kam se občas stahuje prapodivná společnost, a tak jsme to brzy zabalili a šli raději spát.

Na chystání hrací místnosti jsem měl poměrně dost času, protože Tondu Čížka ve Velkém Meziříčí vyzvedl Olda Sedláček, za což mu patří srdečný dík. Posledně jmenovaný rovněž na své náklady odběhl zakoupit balíček kávy, jejíž zásoby, jak jsme těsně před zápasem k naší nelibosti zjistili, byly zcela vyčerpány. To už se do hrací místnosti počali trousit soupeři, jejichž mužstvo (pardon – byla mezi nimi i žena, resp. slečna(y):-)) přijelo ve velmi silné sestavě, když plně obsadilo 1. – 6. šachovnici. Poprvé si tak zahrála Elena Semenovová (správnější je asi nepřechylovat a nechat původní tvar Semenova, ale v českých zemích se zatím drží tento zvyk), kterou do Třebíče doprovodila neméně atraktivní kamarádka(?):-).

Ani my jsme neponechali nic náhodě a nastoupili takřka v plné síle, bohužel zápas nevyšel, jak jsme si představovali. O vítězství třebíčského béčka jsem ještě před samotným utkáním vůbec nepochyboval, šedá je však teorie a věčně zelený strom života, což už dávno publikoval jeden německý básník.

Zpočátku se ale duel vyvíjel nadějně. Na sedmi šachovnicích sice zuřil lítý, vyrovnaný boj, rozhodnuto bylo ovšem záhy v náš prospěch na druhé desce.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Blahynka – Čížek po dvanáctém tahu černého

Mladý nadějný hráč vystavěl proti našemu zkušenému borci královskoindickou výstavbu, která však může francouzskou obranou otřást jen těžko. Po 12. tahu držel černý již malou výhodu. Bílý měl zahrát 13.Dd1 a po Df6 (nelze dost dobře Dh5 pro 14. Je3 a případné 15. h3) dobrat na g4, obětoval však raději kvalitu: 13. Dxg4 Dxe1 14. Jf3 Db4?! (počítač uvádí jako lepší Dd1 nebo De2 s jasnou výhodou černého) 15. Dxg7 Vg8 16. Dxh7 Dg4 17. h4 Dg6 18. Dxg6 Jxg6.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Blahynka – Čížek po 18. tahu černého

Tady mašinka dokonce velmi mírně přeje bílému. Následovalo ale 19. h5 Jge7 20. Sg5 Je5 21. J1h2 Jd7 22. Ve1 f6 23. Sh4?

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 23. tahu bílého

Střelec měl zůstat na diagonále c1 – h6. Tonda pokračoval správně 23. – Kf7, teď už černý stojí trochu lépe. Bílý se navíc ještě vzápětí zmýlil: 24. Sh3? Jf5 25. Jg4 Vh8 26. h6 Jxh4 27. gxh4 Jf8 28. Kh2 Jg6 a zbytek je jen věcí techniky. Přidejme ještě pohled na zoufalého bílého jezdce v samotném závěru partie.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Blahynka – Čížek – závěrečný skok zatoulaného oře

Ve sportovní terminologii oblíbené úsloví o prvním vyhrání se poté k naší smůle bezezbytku naplnilo. Na první šachovnici získal Marián Kantorík proti Petru Skácelíkovi hned v zahájení převahu.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Duel Kantorík – Skácelík po 12. tahu bílého

Soupeři se sice posléze podařilo vyrovnat, kdyby však bílý nevymyslel „vyhrávající“ kombinaci, sotva by Petr, kdysi hostující za Třebíč, získal celý bod.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Kantorík – Skácelík po 21. tahu černého

Po správném 22. Db2 by měla naše jednička o něco příjemnější pozici, avšak po 22. Jd5??, jak se stalo v partii, je hned konec: 22. cxd5 23. cxd5 Sa4! To je právě to. Bílý je rázem o věž chudší a žádný útok se mu už po 24. Dc4 Sxd1 25. Vxd1 Dd6 rozdmýchat nepodařilo.

V zahájení získal převahu i Roman Bradáč proti Petrovi Mlýnkovi.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Bradáč – Mlýnek po 17. tahu černého

Počítač uvádí jako klíčový tah 18. a3 se zamezením vpádu černé dámy na pole b4. Po 18.Ve3 a6 19. Sh3 Jb5 20. Jcxb5 axb5 21. Vxc8 Vxc8 22. Jxb5 Dc5 je to rovina. Zde ovšem Roman udělal hrubku, která prozatím zůstala nepotrestána.  23. Da4?

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Bradáč – Mlýnek po 23. tahu bílého

Po 23. – d4 padají pěšci e5 a d3 (24. Jxd4? Jb6!), černý ale zahrál jen 23. – Dc2, což by po výměně dam mělo bílému stačit k rovné, případně mírně horší hře. Roman ovšem ustoupil 24. Df4. Těžké figury černého se tak po 24. – Dd1+  a 25. – Vc1 dostaly na první řadu.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Bradáč – Mlýnek po 28. tahu bílého

Zde si černý nevšiml jednoduchého pokračování 28. – g5! 29. Dd4 g4 s utažením matové sítě a po 29. – Sf5 se přece jen k vítězství musel ještě prokousávat.

Mojí maličkosti se na 6. šachovnici podařilo černými hned v zahájení vyrovnat a v pozici na diagramu jsem rozhodně nestál hůř.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Mudra – Ciešlak po 17. tahu bílého

Stačilo jednoduché 17. – cxd4 18. Jxd4 Jxd4 19. Dxd4 d5, případně dynamické 17. – Vd8 18. d5 Je5, vždy s lehkou převahou černého. Napadlo mě bohužel 17. – d5?! 18. dxc5 Jd7 s tím, že na c5 doberu kdykoli. To se ale po 19. Jd4 b4?! (19. – Jxc5 20. Jcxb5 Je5 s dalším Jed3 a dobrým postavením černého) 20. Ja4 Jce5? 21. f4! už nepovedlo a pěšáček nakonec rozhodl partii.

Hned vedle mě se utkal Mirek Zachariáš se zkušeným Milanem Donnertem. V úvodních fázích partie hra nevybočila z rovnovážné polohy, bílý mohl získat určitou převahu v 19. tahu.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Zachariáš – Donnert po 18. tahu černého

Mělo se stát 19. Jd5 Jxd5 20. exd5 Jd4 21. Jxd4 cxd4 22. b5 Sb7 23. f4 namísto 19. b5 Sb7 20. Jd5 Sxd5 21. exd5 Jd4, kdy černý vyměnil bělopolného střelce a neměl vůbec žádné problémy.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Zachariáš – Donnert po 36. tahu černého

Partie se nakonec lámala v části, kterou zobrazuje hořejší diagram. Mirek mohl získat rozhodující výhodu po 37. Ve6 Dd7 38. Sf1 Vg7+ 39. Vg2 Je8 40. De5 s dalším postupem pěšce d. Přišlo však jen 37. Dg3 + Vg7 38. Dh3 Vf6 39. Vh8+ Kf7 40. Dh5 Vfg6  a hrubka po časové kontrole 41. Vc2?? (41. Va8!), načež objevilo Df6 s již vyhranou pozicí černého.

Záhy kontroval Jarda Huňáček, jenž pěkně přehrál Michaela Věžníka, nebylo to ale už nic platné.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Věžník – Huňáček po 16. tahu černého

Ať už bílý udělá velkou či malou rošádu, příjde 17. – Je3 s výhrou černého. Partie sice trvala do 45. tahu, jednalo se ovšem o střelbu na jedinou branku.

Výměnnou francouzskou si černými zkusil Martin Lednický proti Jiřímu Nehybkovi.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Nehybka – Lednický po 25. tahu bílého

Hra je zatím, pokud by přišlo 25. – Kf7 nebo Se7, rovná, ale po 25. – Ve8 černý ztrácí pěšce. Realizace této převahy však není pro bílého vůbec jednoduchá, jak se ještě ukáže. Následovaly vesměs jediné tahy: 26. Sxf5 Sxf5 27. Sxf6+ Kf7 28. Vxe8 Kxe8 29. g4 Kf7 30. Sxg5 hxg5 31. gxf5 Kf6.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Nehybka – Lednický po 31. tahu černého

Jezdec měl spíš skočit na e5 než na d2, jak se stalo. I tak by měl bílý bez problémů vyhrát. 32. Jd2 Kxf5 33. f3 Sd6 34. Kf2 Sc7 35. Jb3 b6 36. axb6 Sxb6 37. Ke3 Sc7 38. Ja5 c5 39. dxc5 Se5

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Nehybka – Lednický po 39. tahu černého

Počítač ukazuje jako nejsilnější pokračování 40. c4 nebo Kd3, musí ale stači i 40. c6 Ke6 41. Kd3 Kd6 42. c4 Sg3, avšak po 43. b5? (43. c5+) axb5 44. cxb5 Kc5 to je remíza.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Nehybka – Lednický po 44. tahu černého a nakonec remíza

Vzhledem k průběhu utkání musel hrát Olda Sedláček proti Eleně Semenovové na výhru a ta se z vyrovnané pozice dosahuje velmi těžko.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Sedláček – Semenovová po 36. tahu černého

Kdyby bílý jen bezcílně poskakoval koněm nebo tahal sem a tam králem, dosáhl by lehce poloviny bodu. Akce 37. g4 je zřejmě poněkud pochybná, protože pouští černého pěšce na h4. 37. – fxg4 38. hxg4 h4, rozhodující chybou ale bylo až 39. Jf1, kdy po 39. – Jc4 černá už svoji šanci nepustila.

Pohled na tabulku II. ligy „D“ rozhodně nevybízí k jásotu, není však dosud nic ztraceno. Prostě se nepovedl jeden zápas (přesněji v pořadí již druhý, nepočítám-li derby). Ovšem uvážíme-li  situaci, která nastala v Krajském přeboru, kde je již jasné, že nám družstvo „C“ záda nehlídá, je třeba zmobilizovat všechny síly a konečně naplno bodovat.