Šachový klub Caissa Třebíč

Pětatřicátníci, hoši jako květ, na vás bylo vždycky radost pohledět ... tato polka Karla Hašlera byla sice složena na počest nejslavnější plzeňské vojenské jednotky císařsko - královskému pěšímu pluku č. 35, ale hodila by se k oslavě čtvrtečních 35. narozenin kapitána druholigového "B" družstva. Ale teď vážně, jelikož je oslavenec tělem i duší rocker, raději bych mu nechal zahrát něco od jeho milované kapely Helloween. Leszka si pamatuji již jako mladého talentovaného žáka, který se posléze z klubu kamsi vytratil. Pak jsem se doslechl, že šachy již nehraje, nýbrž zpívá v rockové kapele. Do Caissy však již přišel bez dlouhých vlasů, absolvent Univerzity Palackého v Olomouci s titulem Mgr. a se slušným renomé regionálního historika.

Díky za krásný úvod, ale Karla Hašlera si necháme opravdu na jindy:-), k oslavě narozenin se mnohem víc hodí skladba Power právě od skupiny Helloween anebo jedna z nejkrásnějších rockových balad, které kdy byly podle mého soudu složeny (A tale that wasn´t right od téhož hudebního uskupení – k Valentýnovi fakt romantika:-)). A protože si Mirek Michálek přál, abych na webu vystavil nějakou fotku z „metalového“ období, zapátral jsem ve svém archivu a skutečně dvě našel.

Asi byste mě nepoznali, co?:-). Nejen že jsem měl delší vlasy, ale hlavně jich bylo mnohem víc:-). Zrovna včera mi řekla jedna kolegyně, že mi to na hlavě nějak řídne:-), no co se už dá dělat:-), pro bývalého muzikanta - rockera ovšem hrozná potupa:-) Jedná se však o šachový web, proto se budeme věnovat převážně královské hře.

Tahat figurkami mě naučil otec, do „šachového světa“ jsem se však podíval až po turnaji konaném v ZŠ Sokolovská (dnes Týnská), který jsem vyhrál a kvalifikoval se tak do okresního přeboru. Až tady jsem zjistil, že té hře vlastně vůbec nerozumím (to mi ostatně vydrželo dodnes:-)), když jsem získal jen 2,5 bodu ze sedmi možných. Moje cesta poté vedla do šachového kroužku na ulici Švabinského, jehož duší byl Jaroslav Malý, pedagog, veselý a vůbec skvělý člověk. Třebíčským šachistům jej jistě představovat nemusím. Pod jeho vedením jsem se toho dost naučil a nejen já. Byli jsme velmi úspěšní jako žákovské družstvo. Sestava Hájek, Buchníček, Mašek, Ciešlak, Vlková tehdy budila opravdu respekt. A poněvadž spoluhráči z družstva zestárli rychleji než já:-), otevřela se mi cesta i k individuálním úspěchům. Mládežnické místní šachové ligy jsem vyhrával jednu za druhou, r. 1989 jsem byl vyhlášen nejlepším žákem okresu, podle jakýchsi tabulek jsem dokonce obsadil ve své věkové kategorii 3. místo na Moravě. Cením si i úspěchů v turnaji O pohár Tepu Boroviny. Trofej byla sice putovní, ale podařilo se mi ji získat třikrát za sebou, a tak mi už trvale zůstala:-). Turnaj na základě toho zrušili:-).

 

Poměrně šikovný žáček začal docházet i do haly Leopolda Pokorného, kde ho čekali již velmi zdatní soupeři. Hrával jsem za třebíčský klub soutěže mužů (za družstva D a C), avšak jen s průměrnými výsledky. V této fázi se má šachová kariéra lámala. Nebylo možno spoléhat už jen na talent, ale bylo nutno na sobě tvrdě pracovat. Na to jsem byl ale příliš líný a nakonec převládly jiné zájmy:-)... 

Zpět k šachu mě přivedl vynikající historik Rudolf Fišer, který mi domluvil schůzku s předsedou oddílu Caissa Třebíč Mirkem Michálkem. Slovo dalo slovo a já se rozhodl po téměř dvaceti letech zasednout opět za šachovnici. Návrat to vůbec nebyl snadný. Byť se mi občas povede partie jako se Zdeňkem Hábou (ELO přes 2200), která se odehrála na OPENU Vysočina (2011):

Ciešlak, Leszek – Hába, Zdeněk; OPEN Vysočina 30. 9. 2011 (8. kolo)
1. e4 g6 2. d4 Sg7 3. Jc3 c5 4. Jf3 cxd4 5. Jxd4 Jc6 6. Se3 d6 7. Sc4 Jf6 8. f3 0-0 9. Dd2 Sd7 10. 0-0-0 Da5 11. Sb3 Vfc8 12. Kb1 Je5 13. Sg5

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
partie Ciešlak – Hába po 13. tahu bílého

Pozici jsem měl již mnohokrát na stole, hrávám ji totiž za černé, a proto dobře vím, jaké tahy jsou útočnému hráči nepříjemné. Pokračování bílého nemá za cíl zmasakrovat protivníka na královském křídle, jak to v dračí variantě často bývá (mohl bych vyprávět:-)), ale spíše po f4 a Vhe1 prosadit e5 anebo vyměnit na f6 a skočit jezdcem na d5, vždy s pohodlnou hrou. Velký znalec draka CH. Ward doporučuje jako nejsilnější pokračování černého 13. – Vc5, tah, který následně zahrál můj soupeř, je však zřejmě již rozhodující nepřesností.
13. – Kf8? 14. f4 Jeg4? 15. Vhe1 h6 16. Sh4 e5 17. Jf3 Je8 18. Se7+ a je to.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
partie Ciešlak – Hába po 18. tahu bílého

18. – Kg8 19. Sxd6 exf4 20. Dxf4 Jxd6 21. Vxd6 Vxc3 22. Dxf7 + Kh8 23. Vxd7 a černý se před matem vzdal.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
partie Ciešlak – Hába po 23. tahu bílého

Jak už v úvodu napsal Mirek Michálek, vystudoval jsem v Olomouci historii a zabývám se převážně obdobím raného novověku a regionálními dějinami - hlavně naším městem. Z této oblasti jsem publikoval v odborném časopisu Západní Morava několik studií ze života třebíčských cechů. Napsal jsem i tři monografie o dějinách obcí z okolí Třebíče, konkrétně Heraltic (2006), Čechočovic (2008) a  Šebkovic (2010). V současné době působím jako zástupce ředitele Soukromé střední odborné školy v Třebíči.

 

 

Leszku, přijmi od kolegů z klubu vše nejlepší k Tvým narozeninám s přáním, ať kulaté za pět let již oslavíš jako KM! Nechť Tě provází štěstí a mysl veselá.