Šachový klub Caissa Třebíč

Úvodní kolo Krajského přeboru Vysočiny se neslo ve znamení střetu dvou ambiciózních družstev myslících na postup do II. ligy: ŠK Caissy RHEA Třebíč „B“ a TJ Spartaku Pelhřimov „A“. Hosté dorazili k utkání vzhledem k mlhavému počasí s drobným zpožděním, navíc se hrnuli do 6. patra hotelu Atom, jak byli po léta zvyklí, avšak v uvedeném místě zahajovalo za necelou hodinu svou úspěšnou prvoligovou premiéru naše „A“ družstvo (viz článek níže). Ovšem i v 5. podlaží se nachází příjemná hrací místnost, trochu méně příjemný už byl průběh zápasu a nepotěšitelný pak jeho výsledek. Soupeři neponechali nic náhodě a prvních sedm šachovnic obsadili základní sestavou, kterýžto luxus jsme si my z nejrůznějších příčin dovolit nemohli.

 

Protože jsem jako obvykle měl co dělat sám se sebou - časovka, řada přehlédnutí ve střední hře :-) - mohu se vyjádřit jen k partiím, které byly dány na ChessTalker, případně zaslány na můj mail.

Zabojoval Tonda Čížek, kterému se podařilo získat cenný skalp pelhřimovské jedničky Michala Voláka.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Čížek – Volák po 20. tahu bílého

Pokud by černý zahrál 20. – g5, bylo by vše v pořádku, ale po 20. – b3, jak se stalo v partii, skáče bílý oř na pole c3 a může spokojeně zařehtat. Následovalo několik vzájemných drobných nepřesností, až hráči dospěli k následujícímu postavení:

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Čížek – Volák po 26. tahu bílého

Nejsilnější bylo dle počítače 26. – f6, ovšem odpověď černého 26. – Sf6 měla být potrestána v podobě 27. Sxf6 Jxf6 (27. – Dxf6 28. Dg4+) 28. Dxf3 Kg7 29. Vxc4 s velkou výhodou bílého. Tah 27. Sh6 ale nic nekazí, byť po 27. – Jb6 28. Dxf3 to není až tak jasné. Ale 28. – Jxa4 opět nahrává bílému. Přišlo 29. Sxc4 Jxb2 30. Sxa6 Vxc2? (30. – Va8) 31. Vf1 Sxd4+ 32. Kh1 Dd7?

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Čížek – Volák po 32. tahu černého

Závěrečnou exekuci v podobě 33. Sb5 Dxb5 34.Dxf7+ si Tonda pochopitelně ujít nenechal.

Druhou šachovnici jsem neměl čas příliš sledovat, ale Stanislav Věchet postavil velmi solidní pozici a bez problémů zaknihoval půlbod.

Jiří Škaroupka vtipně okomentoval vlastní partii na 3. desce, některé postřehy tedy využiji i já. Svého soupeře dostal Jirka do královské indické, což je vskutku jeho parketa, jak mi později sdělil:-).

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Škaroupka – Strnad po 15. tahu bílého

K poslednímu tahu (15. 0 – 0) Jura poznamenal: „moc se mi nechtělo…ale protivné Jf4 bylo ve vzduchu a hrát g3 mi nepřišlo moc do oka, sice jezdce omezí, ale bílá pole zas oslabí … nevím, snad jo ... mám nevhodné tahy h6, a6 „navíc“ oproti normální pozici.“
Opravdu, bílý stojí jasně lépe, černý tam nic nemá. Následovalo: 15. – f4 16. Sf2 h5 a k 17. Va3 Jirka poznamenal: „… čert ví, zdali je to správně ... idea tkví v profylaxi ... zejména bodu g3 (i když hraje černý blbě … vesměs tam nějak doleze, dřív či později … bu-bu-bu hra :-)) taková věž někde na g3 zamete a ještě začne koukat černému králi na záda, ale může přejít i přes b3 k b6 (b7), zdvojit se na céčku“.

Proběhly pouze tři tahy od posledního komentáře a dominance bílého je víc než jasná:

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Škaroupka – Strnad po 20. tahu bílého

Půvabný je i pohled na bílou kavalerii v závěru partie:

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Závěrečná pozice Škaroupka - Strnad

Černý se vzdal. Závěrečná glosa vítěze: „Soupeř byl „lehce zaskočen“ jak se šimlové hezky kryjí a po zjištění tohoto faktu se hned vzdal, ale pozice bez kvality po 31.- Vxa7 32. Jxa7 s např. b4, b5, centralizací krále a vniknutí věží nepřipouští rozumný odpor.“

Premiéra se v třebíčském Béčku povedla Honzovi Židů, jehož partii je možno také shlédnout na ChessTalkeru. Pikantní je, že rovněž Janův protivník Vladimír Tyle bydlí stejně jako naše nová posila v Praze. Mohli se tedy domluvit a zahrát si doma, nemuseli by cestovat do vzdálené Třebíče:-).

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Partie Židů – Tyle po 15. tahu bílého

Zahájení se bílému příliš nezdařilo, za odevzdaného pěšce nic nemá. Přišlo 15. – Jxe2+ 16. Kh1 Jxg3+ 17. hxg3 Dxa4 18. Sxb7 Je4? (18. – Se4+) 19. Dxe7 Vd7 20. Dxd7 Vxd7 21. Sxa8 Sxb2 22. Vad1

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Židů – Tyle po 22. tahu bílého

Zde už to není tak jednoduché, dáma měla ustoupit někam na poslední řadu, po 22. – Da4 se bílý vrací do hry. 23. Kg2 Dxa2?? 24. Sh6 Sd4 25. Vd2 Dxb3 26. Vxd4 Db6 27. Vb1 Dc7 28. Vbd1 1 - 0

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Židů – Tyle po 28. tahu bílého

Honza si zaslouží uznání za bojovnost. Přestože tahal dlouhou dobu prohranou pozici, počínal si velmi vynalézavě a s přispěním soupeře nakonec skóroval:-).

Z partií Ládi Vojtěcha a Mirka Michálka jsem viděl jen málo. Láďa měl za znehodnocenou pěšcovou strukturu dvojici střelců, v koncovce však přehlédl taktický šejd. Mirek v zahájení přišel o pěšce, samotný závěr mi unikl. Rozhodovalo se tak na 4. a 6. šachovnici, což se nám stalo osudným.

Můj výkon by mohl dle jednoho z nejmenovaných členů našeho družstva sloužit jako odstrašující příklad ostatním: „To byl hnus, matko, taková partie je vhodná i do učebnic: milé děti, zde najdete vše, co v sicilské dělat nemáte, celý soubor "myšlenek" hezky v jednom celku, co tah, to myšlenka, tak to, prosím, milé děti, už nikdy, nikdy nedělejte ... ještě že je "Gufa" už po smrti ... “ (fakt jsem se pobavil, méně už družstvo :-)). Asi na tom něco je. „Dílo“ máte k dispozici zde.

Antické tragédii se podobal závěr utkání. Honza Tesař mohl jako černý nejprve přejít do dámské koncovky s pěšcem víc, tuto variantu ovšem shledal remízovou, takže nakonec zvolil koncovku jezdce proti střelci. Jeho pozici jsme hodnotili jako o něco nadějnější, avšak náš hráč se dopustil fatální chyby a byl nucen vzdát. Tak tedy nakonec 3,5 : 4,5 zřejmě v nejdůležitějším zápase sezóny. Objevily se názory, že utkání bylo kapitánem prokoučované, a to nejen proto, že v poslední partii náš hráč nedostal jasný pokyn, aby podepsal smír. A možná je to i pravda, pohledů na věc je vždy několik. Klidně to rád někomu předám. Volejte, pište, těším se na nepřehledné zástupy zájemců:-).