Ve druhém kole Krajského přeboru jsme na domácí půdě přivítali celek z Jihlavy. Minulý týden o soutěž níže naše déčko porazilo Gambit „C“, tak jsme je chtěli napodobit i my. Nicméně Gambit „B“ v prvním kole dokázal remizovat s velmi silným Žďárem „A“, takže i když jsme nastupovali odhodlaní, měli jsme zároveň k soupeři velký respekt.
Utkání začalo v přátelské atmosféře přesně v devět hodin. Z jeho průběhu jsem moc neviděl, svoji partii jsem končil až jako předposlední. Vedení se bohužel ujali hosté a to výhrou na šesté šachovnici Aleš Vondra – Stanislav Myšička. Hostující hráč bílými dobře sehrál zahájení, vybudoval silné centrum a postupně na Stanislava Myšičku tlačil, až ve špatné stísněné pozici již nebylo co hrát. Ani ne po hodině a půl hry 0:1.
moje pátá šachovnice Štork-Vyhnanovský, za ní šestá Vondra-Myšička, vítězný Aleš Vondra v červeném
Následovaly tři remízy. Na sedmé šachovnici Vladimír Bazala – Jakub Skořepa sehrál Vladimír dobře známou variantu, ve které nebyl výrazněji ohrožen, a protože dobře pozici porozuměl i jeho mladý soupeř, přešli do vyrovnané koncovky, kde usilovat o výhru již nemohla ani jedna strana. Na druhé šachovnici Jiří Bajer – Miloš Milostný náš hráč vyrovnal hru a zaznamenal cennou remízu černými. Následovala třetí šachovnice Stanislav Mezlík – Jiří Polanský, kde Standa nedokázal prorazit a také se musel spokojit s remízou. Po dvou a půl hodině hry 1½:2½.
Vzápětí však hosté přidali další bod na osmé šachovnici Tomáš Skořepa – Jiří Obršlík. Náš hráč s černými byl v komplikované pozici pod trvalým tlakem, který jeho mladý soupeř zkušeně zesiloval, až se Jirka dopustil chyby, ale to v pozici, která stejně již byla špatná.
bratři Skořepové proti Jiřímu Obršlíkovi (v popředí) a Vladimíru Bazalovi
Jistou naději ještě vykřesal Roman na první šachovnici Roman Bradáč – Petr Zemek. Partii jsem neviděl, ale Roman vypadal spokojeně již od počátku, tak usuzuji, že zahájení se povedlo a dobrou pozici pak dále vylepšoval. Bod zapsal po necelých třech hodinách hry, stav tedy 2½:3½.
přední šachovnice, v popředí první deska Bradáč-Zemek
Pozice na zbývajících dvou šachovnicích však již moc nadějí na obrat v zápase nedávaly. Na páté šachovnici Rostislav Štork – Petr Vyhnanovský jsme hráli zavřenou sicilskou, oba malou rošádu, pokoušel jsem se o tlak na krále, i když lepší by zřejmě bylo vylepšování pozice na dámském křídle. Spotřeboval jsem spoustu času, ale prorazit se mi nepodařilo. Útok k ničemu nevedl a časem o více než půlhodinu horším jsem cítil, že nestojím dobře. Bohužel to již bylo za nepříznivého stavu pro naše družstvo, tak jsem remízu ani nezkoušel nabízet a pokoušel se hrát dál. Zrychlenou hrou se mi postupně podařilo čas až vyrovnat, ale pozice už byla špatná. A když jsem se navíc dopustil jistých nepřesností, soupeř získal dva pěšce, vyměnil dámy a přešel do jednoznačně vyhrané koncovky. Po další chybě jsem ještě ztratil figuru a vzdal se, ale pozice již stejně bránit nešla.
Nejdéle bojovali na čtvrté šachovnici Radek Šaroun – Jaroslav Huňáček. Jarda se potýkal s dlouhou časovou tísní i obtížnou pozicí. Soupeř hrál trpělivě a stále svoji pozici zlepšoval, až již nebylo možno vzdorovat.
nejdelší partie na čtvrté šachovnici Šaroun-Huňáček
Celkově tedy 2½:5½ a ambice bodovat jsme v tomto zápase nenaplnili a ani v jeho průběhu jsme nikdy moc nadějně nestáli. Já jako kapitán příkladem rozhodně netáhl, naopak jsem v této sezóně pro naše družstvo zaznamenal první a zatím jedinou prohru bílými. Ještě že zástupce kapitána byl úspěšnější a mohu mu blahopřát k hezké výhře. V příštím kole hrajeme derby s naším „B“ týmem, které pro nás bude dobrou zkušeností a přípravou na další kola, ve kterých se nám snad již bodovat podaří.
