Problémy se sestavou jsou již – a nejen tuto sezónu – v „B“ družstvu třebíčské Caissy jakýmsi folklorem. A kdo by se domníval, že alespoň trochu navážeme na minulý zápas v Jihlavě, hluboce se mýlil. Nedokázali jsme si totiž poradit s posledním celkem tabulky Spartakem Velké Meziříčí „A“, a to už je na pováženou.
Asi hodinu po začátku utkání se rozhodlo v náš neprospěch na poslední šachovnici, hrubici krátce nato vyrobil na šesté desce ještě Radomír Kulovaný a přestávala to být legrace. Pečlivě naproti tomu zahrál Zdeněk Kenovský, který udržel remízu s elově silnějším soupeřem. Přesto ztrácet 2,5 bodu po třech partiích, to už mohlo být fatální. Ovšem vzepjali jsme se k heroickému výkonu:-).
Například já jsem remizoval:-). Teď ale ironii stranou. Od čtvrtka jsem trpěl vysokými horečkami (to fakt není výmluva), a tak soupeřova nabídka smíru přišla jako vysvobození.
 |
 |
|
|
|
|
 |
|
8 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
7 |
|
|
|
 |
|
|
|
|
|
6 |
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
5 |
|
|
|
|
|
 |
 |
|
|
4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
2 |
 |
|
|
|
 |
|
 |
|
1 |
| a | b | c | d | e | f | g | h |  |
| Partie Nedoma – Ciešlak – Závěrečná pozice | ||||||||
Je jasné, že černý stojí lépe, nicméně s dělbou bodů jsem souhlasil také s vědomím, že pozice Standy Věcheta je remíza a ostatní naši hráči, tj. Alois Pokorný, Láďa Vojtěch a Tonda Čížek jsou vyhraní.
Posledně jmenovaný záhy skóroval, když soupeře obral o kvalitu a v realizaci převahy se nemýlil. Složitější už to bylo na sedmé desce, kde Alois Pokorný sice měl rovněž kvalitu navíc, ale protivník všechny skulinky dokonale utěsnil, takže ½. A protože Standova partie dopadla dle předpokladu, musel vyrovnat hrdina utkání Láďa Vojtěch.
Jeho partii jsem mohl jakožto bezprostřední soused sledovat v podstatě celou. Ze zahájení vyšel Láďa podle mého soudu s trochu horší pozicí, soupeř získal dvojici střelců a hru po b sloupci, poté ale začal nevhodně manévrovat věží, až si ji zcela vyautoval. Toho Láďa využil k aktivnímu nástupu, resp. pokusu o její chycení. A protože protistrana udělala ještě hrubku v závěru, bylo vyrovnáno.
Už ani nevím, co psát závěrem. Můj dík patří všem, kteří neodmítli hrát.
