V osmém, předposledním, kole Krajského přeboru jsme se vydali do Velkého Meziříčí. Bez problémů se nám podařila dát dohromady poměrně silná sestava a tak jsme si dělali naději na bodový zisk, však Velké Meziříčí je v tabulce až za námi. V neděli se již neopakovaly sobotní přívaly sněhu, takže jsme do Velkého Meziříčí dojeli v pořádku a včas, pár minut po deváté tak utkání mohlo začít.
Nejrychleji, zhruba ve čtvrt na jedenáct, skončila partie na sedmé šachovnici Milan Čtveráček – Vladimír Bazala. Vladimír využil svých znalostí zahájení, nedovolil soupeři získat výhodu a bez problémů s černými udržel remízu.
Naopak zahájení se nepovedlo na šesté šachovnici Stanislav Myšička – Jaroslav Jan. Náš hráč s bílými nezvolil proti francouzské obraně správný postup a domácí hráč získal velkou prostorovou převahu na dámském křídle, postupoval pěšci do dámy, čemuž se nedalo vzdorovat a krátce před jedenáctou hodinou musel Stanislav Myšička kapitulovat.
šestá šachovnice Stanislav Myšička – Jaroslav Jan
Za další půlhodinu připsali remízu na druhé šachovnici Miloš Milostný – Stanislav Kopr. Partie nevybočila z rovnováhy, oba soupeři drželi pevné pozice, remíza byla spravedlivým výsledkem. Průběžný stav tedy 2:1.
Na další změnu skóre jsme si museli počkat hodinu. Ve čtvrt na jednu skončila remízou partie na třetí šachovnici Josef Janák – Stanislav Mezlík. Standa hrál s černými velmi aktivně, tlačil na soupeře, velmi se mi jeho pozice líbila. Soupeř však bránil pozorně, rozhodující výhodu nepřipustil a zremizoval koncovku těžkých figur. 2½:1½
třetí šachovnice Josef Janák – Stanislav Mezlík
Pár minut poté skončili i na osmé šachovnici Jiří Obršlík – Jan Zeman. Bohužel s opačným výsledkem, než jsme očekávali. Jirka hrál výborně, soupeře tlačil a již jsme se těšili, že zapíše bod na naši stranu a bude vyrovnáno. Bohužel jeho dobrá hra si vyžádala hodně času, který se mu později nedostával a v časové tísni se dopustil chyby, kterou partii prohrál. Místo vyrovnání tak naopak domácí zvýšili vedení na 3½:1½. To při pohledu na špatné pozice na mé šachovnici a u Jardy Huňáčka již nedávalo moc naději na zvrat v zápase.
osmá šachovnice Jiří Obršlík – Jan Zeman
Krátce před Jardou ještě skončil partii Roman na první šachovnici Miroslav Bárta – Roman Bradáč. Roman hrál dobře, podle svých slov měl v partii i šance jak zvítězit, kterých ale bohužel nevyužil. V koncovce obětoval pěšce za aktivitu, ale více než remízy se mu dosáhnout nepodařilo. 4:2
celkový pohled do hrací místnosti, v popředí první šachovnice Miroslav Bárta – Roman Bradáč, za nimi druhá deska Miloš Milostný – Stanislav Kopr
Zmíněnou špatnou pozici na čtvrté šachovnici Jaroslav Huňáček – Michal Nedoma se nakonec Jardovi podařilo ubránit. Pěkný a trpělivý odpor proti hrozbám černého. 4½:2½
čtvrtá šachovnice Jaroslav Huňáček – Michal Nedoma
Partii na páté šachovnici Zdeněk Mejzlík – Rostislav Štork jsme tedy dohrávali za již rozhodnutého stavu. K partii jsem přistoupil aktivně, v královské indické jsem udělal malou rošádu a otevřel pozici před svým králem, bílý mi velkou rošádou utekl na dámské křídlo, rozjel jsem tedy útok i tam. Soupeř mi nijak drsně po králi nešel, spíše se vynalézavě bránil, já svůj útok postupně zesiloval a byl jsem se svou pozicí poměrně spokojen. I čas, který jsem měl o půl hodiny horší, se začal vyrovnávat.
můj soupeř Zdeněk Mejzlík, v pozadí sedmá šachovnice Milan Čtveráček – Vladimír Bazala
Nemilé překvapení však přišlo, když mě domácí hráč donutil vyměnit dámy. Tím můj útok zhasl a stál jsem výrazně hůře. Bílý získal pěšcovou převahu a postupoval do dámy. Musel jsem dát svého střelce za pěšce těsně před proměnou a pokoušet se pak držet věžovou koncovku, kdy bílý měl k věži ještě jezdce navíc. Což se mi nakonec i podařilo, když soupeř s posledními minutami na hodinách nabídku remízy přijal. S větším množstvím času by se pozice na výhru zřejmě hrát dala, ale bylo by to ještě dlouhé a bílý by musel postupovat pečlivě, aby se mi nepodařilo vyměnit zbývající pěšce. Tak tedy remíza krátce před druhou hodinou odpolední a konečný stavu 5:3 pro domácí. Nicméně nezbývá mi než konstatovat, že Zdeněk Mejzlík, legenda velkomeziříčského šachu, který letos oslaví 82. narozeniny, stále hraje velice dobře a hezky mě přehrál.
Bodovat se tedy nepodařilo, domácím se zápas vydařil lépe, ale sehráli jsme zajímavé partie a všem hráčům děkuji za bojovný výkon.