Třetí prvoligový souboj dalešického mančaftu znamenal pikantní duel dvou celků, které jako jediné v prvních dvou zápasech neztratily ani bod. Polabiny však dorazily do Dalešic bez prvních tří hráčů soupisky, což nás poměrně jednoznačně stavělo do role favoritů. To sice bývá ošidné, ale tentokrát jsme papírové předpoklady plně potvrdili a troufnu si říct, že jsme zápas skoro po celou dobu měli pevně pod rukama.
Úvod zápasu obstaraly dvě korektní remízy černými figurami, a to na dvojce mezi IM Petrem Piskem a FM Alešem Jedličkou a na šestce mezi Janem Macháněm a WGM Evou Kulovanou. Misky vah na naši stranu převážil na páté šachovnici hrající Štěpán Seidl, který jednoduše a poučně vyvrátil pochybnou variantu FM Jaroslava Mojžíše, vedeme tedy 2:1. Všechny zbývající partie končily až po časových tísních.
FM Petr Buchníček se na třetí desce ostře pustil do Milana Hoška. V jeden moment sice polabinský hráč mohl využít své převahy v centru k zisku velké výhody, toho však nevyužil a náš hráč se jal vyhánět černého krále nejen do centra, ale dokonce na opačné křídlo šachovnice, jeho toulky z g8 skončily až na c4! Mat černý sice nedostal, ale během útoku přišel o celou věž, a přestože za ni měl několik pěšců, realizace materiální převahy byla již pro Petra maličkostí.
IM David Kaňovský neměl na jedničce svůj den. Bílými jsem po výměně dam uskutečnil pochybnou "kombinaci", která vedla do mírně horší koncovky, ve které jsem měl věž a pěšce proti dvěma stčelcům. Partie měla skončit remízou, ovšem těsně před skončením časové tísně jsem udělal opravdu hrozivý blundr, po kterém partie v podstatě okamžitě skončila (nějakou chvíli jsem sice ještě bojoval, ale to už bylo bez šance na záchranu...:)).
Tím hosté snížili na 2:3, ale ze zbývajících partií bylo jasné, že nemůžeme nevyhrát. Olda Sedláček stál bílými na sedmé šachovnici s Petrem Čižinským celou partii lépe, bohužel věžovou koncovku se mu nakonec vyhrát nepodařilo. Výbornou partii sehrál Petr Walek, černými svého soupeře Votju Melichara na osmé desce jednoznačně přehrál a v koncovce krásně uplatnil sílu jezdce proti špatnému střelci, který kopal do vlastních pěšců. Tím bylo zpečetěno naše vítězství, poněvadž jsme vedli 4,5:2,5. Jako poslední dohrával na čtyřce FM Josef Kratochvíl. Pepa sehrál divokou partii, ve které se počítačové hodnocení otáčelo jako káča ve větru. Nakonec náš hráč získal převahu dámy proti věži a pěšci, ovšem dovolil soupeři postavit pevnost, tudíž i tato partie skončila remízou.
Konečné vítězství 5:3 je tedy zcela zasloužené. Dalešický mančaft se tím usadil na samostatné první příčce a v posledním zápase letošního roku, který sehrajeme v neděli 8. listopadu na domácí půdě s brněnským Durasem, budeme jistě bojovat o to, abychom se na prvním místě průběžné tabulky udrželi i nadále.
