Sestava pro třetí kolo Krajské soutěže se nerodila snadno. Osm hráčů nebyl až takový problém, ale postrádali jsme druhého řidiče. Naštěstí díky ochotě Aloise Pokorného byla i tato potíž vyřešena a mohli jsme vyrazit na C tým Pelhřimova.
Přes teploty kolem nuly a hrozící náledí byly silnice již ráno dobře sjízdné, takže jsme dojeli do Pelhřimova již o půl deváté. Ale domácí hráči se již začínali scházet, takže jsme čekat nemuseli. V devět hodin byl zahájen nejenom náš zápas, ale i souběžně konané utkání Pelhřimov B – Humpolec B a mohli jsme tak okouknout pelhřimovské béčko, se kterým se utkáme v příští kole.
Poměrně brzy po zahájení již některé pozice začínaly vypadat aktivněji pro naše hráče, tak jsem očekával poměrně jednoduchý zápas, však papírově jsme byli jednoznačnými favority. Po hodině a půl hry, tedy krátce po půl jedenácté, se dohodli na remíze na 2. šachovnici Luboš Svíženský – Pavel Slavík. Lubošova pozice patřila mezi ty, které se mi docela líbily, hrál aktivně, tlačil na soupeře. Ten se však zřejmě bránil dobře a remízu udržel.
2. šachovnice Svíženský – Slavík
Druhá remíza přibyla v jedenáct hodin na 7. šachovnici Martin Havelka – Alois Pokorný. Tato pozice naopak patřila mezi ty, které se mi moc nelíbily. Bílý byl nepříjemně aktivní, znemožnil černému rošádu a ohrožoval jeho krále. Za tuto remízu jsme tedy byli rádi, Alois předvedl dobrou obranu.
3. šachovnice Macháček – Mezlík, vpravo 4. šachovnice Huňáček – Zabloudil
Po čtvrthodině skončily další dvě partie. Ta na 3. šachovnici Vladislav Macháček – Stanislav Mezlík nás potěšila celým bodem. Standa, jak je u něj obvyklé, útočil i s černými a prokázal dobrou formu, vyhrál poměrně rychle. Méně radosti nám přinesla 4. šachovnice Jaroslav Huňáček – Luděk Zabloudil. Tato partie nebyla tak krátká, jak by napovídal fakt, že skončila již ve čtvrt na dvanáct. To totiž bylo způsobeno velmi rychlou hrou domácího hráče, kterému zbyla více než hodina času. Jarda naopak svůj čas využil takřka beze zbytku, vymyslel hezký útok a už to vypadalo na zlý konec pro černého krále. Velká spotřeba času si však tentokrát vybrala svou daň, když Jarda v časové tísni nejdříve špatně spočítal oběť figury a poté dokonce ztratil dámu. Bylo tedy vyrovnáno 2:2.
Stále jsme však věřili ve vítězství. Na 8. šachovnici Libor Janák – Roman Janů hrál Libor své pevné, hezké šachy, navíc soupeř se odhodlal k výměně dvou figur za věž, s ostatními přihlížejícími jsme se shodli, že bychom rozhodně raději hráli s Liborovou dvojicí střelců než s černou věží. Černé figury však měli lepší souhru, bílé byly poněkud pasivnější, k tomu se ještě k nebezpečnému postupu rozjeli černí pěšci na sloupcích a a b, měli jsme najednou o výsledek partie trochu obavy. Ale Libor to zkušeně zvládl, postup pěšců zastavil, získal další materiál a donutil soupeře ke kapitulaci. Krátce po dvanácté jsme tak vedli 3:2.
pohled od 8. šachovnice Janák – Janů
Na 5. šachovnici Petra Krošová – Rostislav Štork jsem sice s černými rychle vyrovnal hru, získal i aktivnější pozici, ale nepodařilo se mi z ní vydolovat žádnou výhodu. A když jsem menším přehlédnutím umožnil rozehrání bílé dámy, hrozilo, že do aktivity přejde soupeřka. Když mi navíc k tomu nabídla remízu, rozhodl jsem se po delším zvažování ji přijmout. 3½:2½
6. šachovnice Bazala – Alinger, vedle mé opuštěné místo u 5. šachovnice Krošová – Štork
Vyrovnání domácím umožnila 6. šachovnice Vladimír Bazala – Jiří Alinger. Vladimírova partie také patřila mezi ty, které se mi líbily od začátku. Hezká, aktivní hra, souhra figur, tlak na soupeře. Partii jsme tedy viděli optimisticky a očekávali jsme, jakým způsobem Vladimír soupeře překoná. Tomu se však podařilo s dámou a věží proniknout k bílému králi a zabránit matu šlo jen za cenu materiálu. Vladimír pak ještě nějakou dobu bojoval s věží a střelcem proti dámě a volnému pěšci, ale udržet to již nešlo a bylo vyrovnáno na 3½:3½.
1. šachovnice Radim Koubek – Petr Walek již na nerozhodnutém stavu nic nezměnila. Petr sice jako černý neměl problém vyrovnat hru a získat i jistou aktivitu, ale k výhodě to nestačilo a v závěrečné koncovce byl jeho střelec snad i horší než bílý jezdec, takže na více než remízu pomýšlet nemohl.
pohled od 1. šachovnice Koubek – Walek
Zápas tak skončil již o půl jedné remízou 4:4, za kterou jsou jistě mnohem raději domácí hráči. Škoda prohraných partií, obě prohry přišly ve výrazně lepších, zřejmě už vyhraných pozicích. Takové nehody se samozřejmě stávají, ale je nemilé, když se tak stane ve dvou partiích, pak se už se to těžko dohání a můžeme tak být rádi, že jsme v zápase nedopadli ještě hůře.
Děkuji všem hráčům za bojovné výkony a těším se na další zápasy. Ztráta bodů ve dvou nerozhodných výsledcích proti slabším soupeřům nás mrzí, ale stále jsme na třetí příčce a dotáhnout odstup na čelo tabulky je jistě v našich možnostech.
