Ve čtvrtém kole Krajského přeboru jsme zajížděli do Žďáru nad Sázavou k utkání, které mělo být střetnutím dvou favoritů na postup. Žďár však již zaznamenal ztrátu bodů v utkání se Světlou nad Sázavou a my se začali loučit s vidinou postupu právě v tomto zápase, respektive již před ním, jelikož se nám nepodařilo dát dohromady solidní sestavu.
Začalo to možná trochu předčasným příslibem, že áčko může uvolnit Davida Kaňovského a Petra Walka pro utkání Krajského přeboru za Náměšť nad Oslavou, že hráče, kteří áčko doplní, můžeme postrádat, že béčko se bez nich obejde. Pak však odřekli další hráči ze základní sestavy béčka a rázem jsme místo sestavování silné sestavy na jedno z nejdůležitějších utkání sezóny řešili problém, jak vůbec dát dohromady osm hráčů.
Vypadalo to, že se sestavu vytvořit nepodaří, ale zachránil nás Leszek Ciešlak, kterému se sice zápas velmi nehodil, potřeboval být o víkendu doma, ale nechtěl nás nechat jet v sedmi a začínat zápas za stavu 1:0. Nakonec jsme však stejně v sedmi jeli, Mirka Michálka přepadla angína, v sobotu ulehl s antibiotiky, a nikdo další, kdo by zaujal jeho místo, se v celé dvacetičlenné soupisce už nenašel.
Já na tom byl zdravotně podobně, ale ještě jsem si dělal iluze, že to přes víkend vyležím, k lékaři jsem pro antibiotika šel až v pondělí, takže jsem na zápas jel, ale v mém stavu jsem byl rád, že jsem se soustředil na svoji partii, na sledování ostatních už mi moc síly nezbývaly. Tak tedy jen stručně k průběhu utkání.
vpravo 4. šachovnice Svíženský – Celý ml.
Zápas začal v devět hodin a hned na námi neobsazené 8. šachovnici získal první bod pro domácí Roman Bílek. Zhruba po hodině hry uzavřeli remízu na 4. šachovnici Luboš Svíženský – Jaroslav Celý ml. Luboš s bílými hrál proti silnému soupeři aktivně a dosáhl dobré pozice, není tedy divu, že černý, i když je papírově o dost silnější, rád remízu přijal.
v popředí mé prázdné místo u 7. šachovnice Pavliš – Štork
Po necelých dvou hodinách hry jsem nabídl remízu i já na 7. šachovnici Jaromír Pavliš – Rostislav Štork. Pozice mi připadala remízová, asi i objektivně byla, ale při analýze mi zkušený soupeř ukázal některé varianty, ve kterých věcí, kde bych mohl chybovat, bylo mnohem více, než jsem si myslel. Musel bych pokračovat velmi přesně, což by s horším časem nemuselo být jednoduché, takže nakonec jsem za remízu docela rád. Před jedenáctou hodinou jsme tak prohrávali 2:1.
pohled od 1. šachovnice Večeřa – Věchet
Další remíza se zrodila na 1. šachovnici Pavel Večera – Stanislav Věchet. V duelu velmi silných hráčů Stanislav s černými vyrovnal hru a vybojoval cenný půlbod. Ještě úspěšnější pro nás byla 2. šachovnice Oldřich Sedláček – Vlastimil Siebenbürger, kde Olda s bílými udržovat iniciativu a postupně soupeře přehrával. V závěru, který domácí hráč urychlil menším přehlédnutím, už stál velmi dobře. V 11:40 tak bylo vyrovnáno 2½:2½.
2. šachovnice Sedláček – Siebenbürger Vl.
Na 3. šachovnici Lubomír Bukáček ml. – Leszek Ciešlak se nám po většinu průběhu nedívalo dobře, Leszek byl pod tlakem, s lehce rozvrácenou pozicí. Ale stále partii držel a v závěru už stál celkem vyrovnaně. Bílý však přehlédl poměrně jednoduchý obrat a rázem z toho byl nečekaný bod pro nás a vedení 2½:3½.
3. šachovnice Bukáček ml. – Ciešlak
Samotný závěr zápasu jsem neviděl, s kolegy jsme v předsálí diskutovali naše šance. 6. šachovnici Jaroslav Huňáček – Ivo Svoboda jsme moc optimisticky neviděli, Jarda v časové tísni přehlédl přerušení krytí vlastního pěšce, kterého ztratil, a stál pak už dost špatně. 5. šachovnici Josef Fišar ml. – Stanislav Mezlík jsme věřili podstatně více. Standa byl zpočátku pod tlakem, měli jsme o něj trochu obavy, přece jen je mnohem silnějším útočníkem než obráncem, ale tlak ustál a v závěru už byly komplikace na obou stranách, partie tedy mohla skončit jakkoliv.
nejdéle trvající partie zápasu: v popředí 6. šachovnice Huňáček – Svoboda, za nimi 5. šachovnice Fišar ml. – Mezlík
Po chvíli mezi nás přišel Jarda Huňáček, aby nám oznámil, že je vyrovnáno na 3½:3½, že jeho špatná pozice již dále držet nešla. Chvíli jsme o partii debatovali a pak jsme vydali se podívat, jak se vede Standovi. Při vstupu do hrací místnosti jsme však již jen byli svědky ukončené partie. Závěr byl zřejmě infarktový, snad i bylo lepší to nevidět. Standa časovou tíseň zvládl lépe, získal figuru za dva pěšce a partii měl možná již vyhranou, rozhodně podstatně lepší. Bohužel se příliš dlouho zamyslel nad čtyřicátým tahem, posledním tahem před časovou kontrolou, a zahrát ho již nestihl, prohrál na překročení času. Zápas tak skončil již před jednou hodinou odpolední a výsledkem je tedy velmi smolná porážka 4½:3½. Před zápasem jsme vzhledem k naší oslabené sestavě chtěli uhrát jakoukoliv důstojnou porážku, ale po průběhu, kdy už jsme sahali po bodech, nás prohra velmi mrzí.
Je samozřejmě škoda, že Standa nedotáhl svoji partii do již vybojované výhry či minimálně remízy. Stejně tak je škoda, že se nenašel nikdo, kdo by usedl na osmou šachovnici. Soupeř s elem okolo 1950 je samozřejmě těžký, ale s bílými se mohla podařit remíza kterémukoliv hráči soupisky. A v neposlední řadě je samozřejmě škoda, že se nám nepodařila dát dohromady sestava, který by odpovídala silnému soupeři a důležitému utkání v boji o postup. Jediné, co nás může snad trochu těšit, že Náměšť nad Oslavou, které jsme tak velkoryse vyšli vstříc, své nelehké utkání s Pelhřimovem zvládla a alespoň jeden tým z Třebíčska tak postupové naděje stále drží.
