V neděli 23. února hráli shodou okolností v Havlíčkově Brodě jak hokejisté Horácké Slávie Třebíč, tak šachisté druhého týmu Caissy. Zatímco prvoligový hokejisté se radovali z druhé výhry v play off, my jsme odjížděli ze sklopenými hlavami.
V utkání 6. kola Krajského přeboru jsme zajížděli do Havlíčkova Brodu k utkání s místní zálohou, jejíž první tým bojuje ve druhé lize. Z Třebíče jsme vyjeli po sedmé hodině, ve mlejně jsme nabrali Jardu Huňáčka a cesta nám docela utíkala, jelikož nás Jarda bavil historkami o vzrůstající hladině testosteronu jejich divokého koně. Naše první tři desky jely po ose Brno – Bíteš a HB. Naše áčko nám opět vzalo dva hráče základní sestavy (Romana a Honzu), čili o výsledku nebylo vůbec jasno. Podle papírových předpokladů před utkáním by vše mělo nasvědčovat na naši těsnou výhru, zejména díky převaze na prvních třech deskách. Dali jsme si pořádnýho turka a šli na věc.
První skončila partie Jardy Huňáčka, měl elově disponovanějšího soupeře černými kameny a cca po hodině a půl slyšel nabídku remizy, kterou akceptoval. Dobrá půlka 0,5 : 0,5.
Poté skončily dvě partie téměř současně. Standa Mezlík ošidil soupeře poměrně jednoduchým hákem o figuru a realizace mu nedala moc práce. Po dvou nulách má Standa dvě jedničky a rozehrál se ke svým obvyklým výkonům. Další partii jsme však prohráli, Laďa Vojtěch nezáhajil dobře a když už se zdálo, že vyrovnal hry, soupeř mu upletl matovou síť nenápadným tahem jezdcem za pomoci dvou věží. Skore po dvou hodinách hry 1,5 : 1,5.
Asi po půl hodině skončily v rychlém sledu další dvě partie. Můj sympatický soupeř (emeritní šéf KŠSV) na mne vytáhl Albinův protigambit. V partii jsem prožil klinickou smrt, jelikož soupeř i já jsme přehlédli vyhrávající hák. Soupeř přemýšlel asi 12 minut, nicméně zahrál jiný tah, světélko na konci tunelu se postupně přibližovalo a bylo čím dál jasnější a tak jsem hrozbu hned pokryl. Soupeř ztratil ve výše zmíněném gambitu klíčového pěšce na d4, a poté jsem již soupeře bez problému přehrál. Partie měla 21 tahů. V další partii však bohužel Rosťa na sedmé desce přehlédl jednoduchý taktický obrat, kterým ho soupeř obral o čistou figuru a musel se ihned vzdát. Po 2,5 hodinách tedy 2,5 : 2,5.
Zbývající desky nevěstily nic dobrého. Soupeři stáli spíše lépe, každému tak bylo jasné, že nám tři body mizí mezi prsty. Nejdříve neustál tlak Pavel Švanda, kdy pozice přešla do koncovky V+S proti V+ S s nějakým pěšcem méně, avšak naději na záchranu dával fakt, že střelci byli nestejnopolní. Pavlův soupeř však hrál koncovku přesně a velmi agresivně a zavěsil 2,5 : 3,5. Dohrávali Mirek se Standou Věchetem.
Partie končily prakticky současně cca po 4,5 hodinách hry. Nejprve Standa neudržel horší koncovku stejnobarevných střelců, jeho soupeř ho nejdříve obral o pěšce a poté tuto výhodu přesným manévrováním střelce realizoval k zisku celého bodu. Pět minut nato končí svou partii vítězně Mirek na poslední desce, když z horší pozice ve střední hře vykouzlí jen mírně horší věžovku, kterou však soupeř nezvládá a přechází do prohrané pěšcovky, kterou Mirek forsírovaně a profesorsky dotahuje do vítězného konce. Bohužel už je to jen naše labutí píseň. Suma sumárum 3,5 : 4,5 pro soupeře.
Utkání jsme tedy jen těsně prohráli, bohužel se nám nevydařily partie na prvních třech deskách. Útěchou nám může být fakt, že aspoň v Brodě uspěli naši hokejisté a v play off první ligy vyhráli obě utkání s místními rebely na nájezdy. Když už neumíme šachy, tak umíme aspoň lední hokej.
A propo, co je to postup do druhé ligy ?
