V utkání 7. kola Krajského přeboru jsme doma přivítali ambiciózní celek Náměště nad Oslavou, který se netají svými postupovými ambicemi do druhé ligy. Sestavu jsme měli poměrně solidní, i když nám na poslední chvíli vypadl Jenda Tesař, který bojoval v druhé nejvyšší soutěži. Ochotně zaskočil Fanda Svoboda, jenž měl úkol neprohrát partii. Soupeři nastoupili v solidní sestavě, avšak s jistou slabostí zadních šachovnic.
Utkání probíhalo v přátelské atmosféře, do hodiny a půl skončily dvě partie. Nejprve v pohodě remizoval Standa Věchet s Tondou Čížkem. Standa překvapil soupeře výběrem zahájení, kdy nezahrál v druhém tahu 2.g3, načež soupeř vypadl z přípravy a Standa v pohodě remizoval podle hesla „Po prohře má přijít remiza.“ Druhou půlku přidal Leszek Ciešlak ve francouzké, hrál pozici, kterou zná, podařilo se mu černými vyrovnat hry, dokonce pak mohl přidat typovou oběť kvality na poli f3, avšak spokojil se s remizou proti mladému talentovanému soupeři. Po hodině a půl 1-1.
Další dvě partie nám přinesly velkou radost. Nejprve Roman Bradáč těžil plody ze své skvělé přípravy. Soupeři rychle ubýval čas a sebral otráveného pěšce na e4. Po tomto již Roman bez problémů dotáhl partii do vítězného konce, kdy se mu ve finále dokonce podařilo odchytit soupeřovu dámu.
Další bod přidal Rosťa Štork. Hrál bílými Hru čtyř jezdců, tedy zahájení, které černými sám někdy musí bránit a tedy dobře zná. Celou dobu vypadala partie v rovnováze, avšak ke konci partie Rosťa zkušeně využil oslabené postavení pěšcového krytu soupeřova krále a přešel do vyhrané dámské koncovky, kde zkušeně pohlídal možné věčné šachy soupeřovy dámy. Gratulace Rosťovi k první výhře v letošním ročníku.
Po třech hodinách hry remizoval na poslední šachovnici František Svoboda, kdy svou mladou a půvabnou soupeřku udržel vcelku bez problémů na uzdě a splnil předzápasovou úlohu neprohrát partii. První pecka přišla v mé partii. Hrál jsem se zkušeným Petrem Mičulkou a v Královské indické jsem bohužel porušil hlavní pravidlo Jaro Bednáře „Hraj pozicie, ktoré poznáš“. Tímto jsem se neřídil, hrál výměnnou variantu, v které si nejsem úplně jistý. Poté, co jsem přehlédl netradiční tah střelcem ve střední hře Sb1 černými, se můj král ocitl ve středu šachovnice a přesná soupeřova realizace mi již neumožnila chybu napravit. V pravé poledne stav utkání 3,5 : 1,5. Ve zbývajících partiích stojíme výrazně lépe, soupeřovy akcie na úspěch v utkání tak letí rekordně nízko.
Na naše vítězství dává razítko Petr Bělohlávek, hraje sicilskou černými proti mladému Rudovi Zezulovi. Ve střední hře na soupeře zatlačí a obere ho o klíčového pěšce na d5. Díky tomuto si vytvořil silnou dvojici spojených volných pěšců d+ e a dosáhl vyhrané pozice, soupeře ještě obírá o druhého pěšce, když pohrozí sebráním třetího pěšce, soupeř již raději volí kapitulaci a my vítězíme, stav je 4,5 – 1,5.
Poslední dohrává Standa Mezlík, opět černými Sicilská, Standa získal pěšce, nicméně jeho realizace je nesnadná a dlouhá protože jsou na šachovnici ještě dámy. Vzhledem k pozici a ke stavu utkání se soupeři domlouvají na remize a utkání končí naším vítězstvím 5-3. Jediný, kdo selhal, jsem byl já. Náš tým po prohře v Havlíčkově Brodě vztyčil hlavu a vzal soupeřovi vůbec první body v soutěži.
A propo, co kdybychom vyhráli příště v Pelhřimově?
Autorem všech fotek je Rostislav Štork
