K devátému kolu 1. ligy zajížděl dalešický mančaft až do dalekého Frýdku-Místku. Tamější celek je velmi nevyzpytatelný a nabitý mladými talentovanými hráči, jejichž rating mnohdy nemusí odpovídat jejich reálné síle. Na druhou stranu jsme vyrazili na Frýdek s výjimkou Petra Veličky v téměř nejsilnější možné sestavě, a tak jsme samozřejmě chtěli vybojovat tři body.
Jako první dohrál náš kapitán IM Petr Pisk, který svému teoreticky o něco silnějšímu soupeři nabídl remízu, která byla záhy přijata. Misky vah na naši stranu převážil náš slovenský host Martin Lednický, který ve Francouzské velmi pěkně využil zatoulání soupeřovy dámy a svého mladého protivníka porazil v miniaturce. Pevné kamenné zdi Caro-cannu FM Petra Buchníčka a WGM Evy Kulované celkem bez problémy ustály veškeré tlak, a tak po časových tísních byl průběžný stav zápasu 2,5:1,5 pro nás.
Za domácí srovnal nepříznivý stav zápasu FM Vojtěch Zwardoň, který porazil pisatele těchto řádků. Partie se mi nepovedla hned po několika stránkách, a to i přesto, že jsem černými celkem bez problémů vyrovnal. Prostě a jednoduše jsem hrál v neděli špatně, tudíž jsem si zasloužil prohrát. Zajímavou partii sehrál FM Josef Kratochvíl s FM Standou Jasným. Ve střední hře získal náš hráč pěšce, soupeř však měl kompenzaci v podobě obsazeného d-sloupce, pročež partie skončila zřejmě korektní remízou.
Honza Tesař stál ve střední hře velmi podezřele a poměrně dost jsem se obával o jeho krále. Soupeř však přesně v ten moment začal hrát dost divně, čehož náš hráč pěkně využil a v koncovce tak říkajíc zavěsil. Velmi důležitý bod proti teoreticky o dost silnějšímu soupeři! Jako poslední dohrával Petr Walek. I tady mě přišlo, že ve střední hře byl na výši spíše soupeř, ale vznikla z toho naprosto remízová koncovka různobarevných střelců. V té se však začaly dít nevídané věci: soupeř jako by si vůbec nevšímal Petrova posledního pěšce, který během chvilky jako zázrakem (či mávnutím kouzelného proutku) prošel z b2 na b8 a soupeř za něj musel dát střelce! V té chvíli to tím pádem vypadalo, že Petr již podruhé v této sezóně bude vyhrávat koncovku věže a střelce proti věži. Tak jsme si pěkně s Evou rozdělali Údolí králů, že to tak akorát stihneme jednu hru ve dvou. Najednou za 10 minut někdo přišel, že Petr vyhrál. Ukázalo se, že matovat tentokrát nemusel, soupeř mu jednotahově nastavil věž...
Vítězství s Frýdkem nás vrací do hry minimálně o medaile, samozřejmě za předpokladu, že v příštím kole porazíme na domácí půdě (naposledy v této sezóně) hosty z Orlové.
