Předposlední kolo Krajského přeboru Vysočiny nám za soupeře určilo šachisty Pelhřimova, proti kterým se nám většinou nepříliš daří. Tentokrát tomu tak nebylo a zajímavou reportáž ze průběhu zápasu zpracoval Luboš Svíženský. Za fotografickým aparátem stál zastupující kapitán Rostislav Štork.
V utkání 8. kola Krajského přeboru jsme zajížděli do Pelhřimova k utkání s místním prvním týmem. Pelhřimov stejně jako my má nabitou soupisku, která však vždy nemusí znamenat úspěch. Soupeři se tak nacházejí až v druhé polovině tabulky a stejně jako my již o postup přišli v předchozích kolech. Na nás nastoupili v plné polní a vzhledem k mírné ratingové převaze na všech šachovnicích, vyjma druhé, byli mírnými favority.
Utkání probíhalo v přátelské atmosféře, cca po dvou hodinách hry končí v krátkém sledu tři partie. Pisatel těchto řádků ukořistil v Noteboomově systému pěšce, jelikož soupeř nehrál zahájení přesně. Soupeř však hraje dynamicky a kolem dvacátého tahu nabízí remízu, kterou se po konzultaci s kapitánem Rosťou rozhodnu přijmout, jelikož se domnívám, že soupeř má za pěšce kompenzaci. To mi potvrdí i později můj motor. Remíza. Druhý končí Leszek, také má soupeře s ratingem přes 2000 bodů a když nenajde cestu jak zasílit svou pozici postupem pěšce f2 – f4, dohodne se soupeřem na remíze a eliminuje tak dalšího nebezpečného soupeře. Třetí končí Jarda Huňáček. Černými rozehraje ambiciozně Volžský gambit a bez problému získává za obětovaného pěšce dostatečnou kompenzaci a tak může s klidným svědomím přijmout remízu. Po dvou hodinách hry je tak stav nerozhodný 1,5 : 1,5.
Do další hodiny končí dvě partie. Na první náš lídr Standa Věchet hraje černými s nejlepším hráčem domácích. Jelikož pozici nikde výrazně nevybočí z rovnováhy, oba hráči se spokojí i vzhledem k ostatním partiím s remízou. Další končí partii Standa Mezlík. Má bílé figury a hraje se zkušeným soupeřem, soupeř hraje velmi dobře a Standu tlačí, když už získává výrazně lepší pozici, překvapivě nabízí remizu a Standa se dlouho nerozmýšlí a trhá soupeři ruku. V poledne stav 2,5 : 2,5 a pohled na zbývající tři šachovnice vypadá velmi dobře. Laďa a Olda výrazně lepší, Rosťa malinko horší. Šestý končí Rosťa, má velmi zkušeného soupeře a jeho úkol zní udržet ho na uzdě. Hraje se zavřená sicilka a ze začátku stojí Rosťa velmi dobře. Postupně se však karta přelévá na soupeřovu stranu, soupeř však ztrácí mnoho času a nedokáže v kisně najít cestu k výhře a Rosťa soupeře ke konci může soupeře bez problému zvěčnit v dámské koncovce.
Celkově tři – tři. První a jak se ukáže jediný a rozhodující rezultát přináší Olda Sedláček a stává se tak hrdinou dne. Soupeři uzme pěšce a čeká ho tak technická pozice s dlouhou realizací. Soupeř však nechce čekat na pomalou smrt a hraje aktivně, zaleze však králem na h-sloupec, Olda bleskurychle soupeřova krále odřezává a snaží se uplést matovou síť. Soupeř se však brání jako Mravkolev (postava ze Sekorova Ferdy Mravence, která proslula urputnou obranou), nicméně hrozbu matu musí vyřešit odevzdáním střelce a bez figury volí raději kapitulaci.
Poslední dohrává Laďa Vojtěch, partie je velmi dynamická a divoká, Laďa uzme celou věž, situace na šachovnici je však tak nepřehledná, že nedokáže pozici realizovat a ta přechází do koncovky, kdy prosazuje volné pěšce za pomoci V + J proti V + S. Prochází kolem výhry, ale výsledná věžovka je remízová a my vyhráváme 3,5 : 4,5.
Rosťa skvěle zvládl roli kapitána. Tam kde jsme měli ratingově disponovanější soupeře jsme remizovali a jediný Olda s ratingem navíc vyhrál. Je krásné slunečné odpoledne a my se vracíme k domovu spokojeni, jelikož jsme po Náměšti zdolali dalšího skvělého soupeře.
A propos, proč jsme takové výkony nepodávali již dříve?
