V utkání posledního kola Krajského přeboru jsme přivítali doma hosty ze Světlé. Soupeř bojoval o postup, přičemž byl závislý na výsledku ze Žďáru nad Sázavou. My jsme chtěli pomoci Náměšti do ligy a proto jsme postavili velmi silnou sestavu, která se před zápasem jevila jako favorizovaná. Zejména na deskách 2 až 6 jsme byli výrazně papírově lepší. Jenže šedá je každá teorie a ...
První partie skončila moje. Neodhadl jsem přípravu na soupeře (soupeř mi po partii s úsměvem sdělil, že asi před rokem změnil repertoár zahájení), nicméně sem se snažil postavit aktivní pozici. Poté, co však soupeř pokryl možnosti útoku na královském křídle, jsem nabídl jen v malinko lepší pozici z pozice síly remis a soupeř nabídku akceptoval. V tu chvíli jsme totiž stáli na ostatních deskách výborně. Po dvou hodinách 0,5 : 0,5. Další průběh je však jako ze špatného filmu.
První musel kapitulovat Jenda Tesař. Bílými získal výbornou pozici, až jsem si říkal, co vlastně bude černý tahat. Nicméně, když jsem přišel asi po 30 minutách, nestačil jsem koukat. Honzovi hrozil mat na g2 a k tomu dostával jezdcovou vidli na dámu a věž. Nejen instantní kafe může být tři v jednom, ale i forma šachové hrozby. Zvolil kapitulaci. Poté prohrál Olda Sedláček, dnes neměl svůj den. Zahájení jsem neviděl, nicméně poté vznikla zavřená Caro-kanová struktura, kde bílý dokázal strukturu znehodnotit výměnou jezdce za střelce tahy Jxg6 fxg6. Po tomto se mi jevila pozice jako strategicky přivyhraná za bílé. Bílý stupňoval tlak a výhru si nenechal utéci. Do třetice všeho špatného prohrává Standa Věchet. Jeho soupeři nevyšlo zahájení a ztratil pěšce bez jakékoliv kompenzace. Nicméně poté hraje velmi zodpovědně, snaží se klást léčky a realizaci znepříjemnit. Do jedné léčky Standa nešťastně padne, ztrácí dvoutahově figuru a raději vzdává. Po třech hodinách hry stav 0,5 : 3,5 a s výsledkem utkání to vypadá zle.
K obratu zavelí Leszek, za soupeřku má novou šéfku naší krajské organizace. Soupeřka hraje bílými královskou indickou v útoku. Leszek se však nenechává zaskočit, natahá pěšcový střed a převezme iniciativu. Když se partie nachýlí do časovky, Leszek zkušeně pozici otevře a zavěsí.
Další bod přidává Petr Bělohlávek. Hraje opět černými Sicilku, konkrétně Najdorfův systém. Partie mi připomíná jeho letošní s Rudou Zezulou. Soupeřka se k útoku nedostala, Petr ji postupně ve střední hře přehraje a poté co uzme klíčového centrální pěšce (jako Rudovi), může drze přejít do koncovky nestejných střelců, která je při dané pěšcové struktuře elementárně vyhraná. Po časovkách tedy stav 2,5 : 3,5. Pavel s možnou pozicí na výhru, Mirek nejasně.
Hosté vyhrávají bodem na poslední šachovnici, Mirek zde má za soupeře svědomitého KM Brože. Hraje černými relativně zavřenou pozici a kolem 30-tého tahu nabízí remis. Soupeř by nic nenamítal, jenže dostává pokyn, aby hrál dál. V pozici však není zřejmé, kde by měl prorazit. Mirek se snaží hrát aktivně, obsazuje těžkými figurami a-sloupec a poté dokonce první řadu a spíše on tahá za delší konec v partii. Vlivem únavy pak ale přehlíží překrytí první řady koněm, věž přestává být krytá dámou a jelikož je napadená králem, musí Mirek odevzdat kvalitu. Tu soupeř bez problému realizuje a zaknihuje pro hosty rozhodující bod. Poté se už hosté snaží zjistit průběžný výsledek z utkání Žďár – Náměšť. Poslední partii sezony dohrává Pavel Švanda. Soupeře bílými postupně přehrává, soupeř však vymyslí poziční oběť kvality, po které získává zajímavou pozici, kdy za pomoci krále a jezdce prosazuje své dva volné pěšce. Pavel pozici však zkušeně zachrání a konečný výsledek tak zní 3-5 pro hosty. Prohráváme a ve výsledku obsazujeme až páté místo, což je vzhledem k naší soupisce propadák. Celkové hodnocení sezony však ponechám k bližšímu rozboru kapitánovi.
A propos, také máte pocit, že jsme letos měli navíc?
