V utkání 2. kola druhé ligy jsme po domácím vítězství v prvním kole přivítali zkušený celek šachistů Orla Ořechov. Na většině desek jsme měli elovou převahu, chtěli jsme tedy přidat druhé vítězství a získat důležité tři body. Utkání jsme však nezvládli, co se vlastně stalo ? Pojďme popořádku.
První skončil svou partii náš host Slávek Sládek. Hrál černými se svým dobře známým a neoblíbeným soupeřem Stanislavem Staňkem. Soupeř profesí nemocniční zřízenec ve Fakultní nemocnici u Svaté Anny je zkušený a protřelý šachista. Podle svých slov často slyší v noci naříkat vzlykající pacienty. Uznejte sami, že takového soupeře nemůžete ničím překvapit a také se ho Slávkovi překvapit nepodařilo. Hrál se systém podobný Londýnským strukturám, Slávek se snažil hrát černými velmi aktivně, poté však soupeř otevřel b-sloupec a nepříjemně tlačil na slabého b-pěšce v naší pozici. Slávek tak víceméně bránil horší pozici a toto se povedlo, soupeř pak s úsměvem přijal remízu. Po dvou hodinách 0,5 – 0,5.
Nyní se poměrně dlouho hrálo a v rychlém sledu skončily tři partie, nejprve prohrál Petr Bělohlávek. Za soupeře měl Uhmanna mladšího, brněnského šachistu, jehož výkon záleží na tom, jestli se dobře probudí, či nikoliv. Hrála se španělka, přesněji Berlínská obrana, oba tak vzpomněli na probíhající zápas o mistra světa mezi Anandem a Carlsenem. Petr svého soupeře přehrál, získal dva pěšce a když už měl soupeři rozhodující úder, bohužel ho soupeř přepočítal v taktice. Petr musel rezignovat. Partii lze vidět zde http://www.chesstalker.com/cs/VSkhNjspSwXr.
Další půlku jsem přidal já. Soupeřem mi byl Pavel Porč, znám ho z Brna. Již jsem ho jednou ve vážné partii kdysi porazil, tak jsem chtěl vyhrát znovu. Soupeř se snažil postavit pevnou pozici c3, d4, e3, Sf4. Na to jsem se snažil postavit aktivní pozici s pěšcem na c5 a pěšcovou strukturu podobnou jako v obrácené poloslovanské. Dvakrát jsem odmítl remízu, bohužel se ale zhoršoval můj čas a tak jsem na potřetí raději remízu přijal s minutou na hodinách v 30.tahu.
Dále skončila partie Moulis – Walek. Zde bohužel skoroval hostující hráč bílými figurami. Již klasicky rozehrál Petr Sicilskou obranu, ale pozice se mi moc nelíbila. Soupeř vytvořil na diagonále b3 – g8 baterii dámy a střelce, Petr tak měl problém s bezpečným úkrytem pro svého krále. Když už se podařilo tento problém vyřešit, byl Petr o kvalitu chudší. V časové tísni ještě přišel o figuru a rezignace byla rozumnou volbou. Prohráváme 1-3, ale nic není ztraceno, Honza, Petr i Eva stojí výrazně lépe.
Stav utkání snižuje Petr Buchníček. Za soupeře má starého známého z Brna Dalibora Čípa. Hraje se opět Sicilská a partie má poziční charakter, taktiky je poskrovnu. Svého soupeře krásně pozičně přehraje, zejména je radost se dívat na dvojici jezdců, která vniká do pozice. Když Petr obere soupeře o dva pěšce, ten se raději vzdá a stav utkání je 2-3.
Další končí Jenda Tesař, soupeře Kubáta již kdysi jednou porazil a hraje se velmi ostrá partie. Při zablokovaném středu, nechává Jenda krále ve středu a útočí na královském křídle. Soupeř kontruje protihrou na dámském. Soupeř nicméně prudkému útoku odolá a po časové kontrole Honza již v rovné pozici remízu přijímá. Škoda, že se mu nepodařilo soupeře dorazit, byl velmi blízko. 2,5 – 3,5.
Eva hraje na třetí desce s mým bývalým spoluhráčem z Vinohrad Standou Páralem, který své partie zakládá obvykle přísně pozičně. Je tomu tak i nyní. Hraje se Pircka a Eva soupeře přehraje. Několik hodin Eva manévruje a snaží se dobýt černého pozici. Lavírování jako podle Nimcoviče však není úspěšné a po pěti hodinách podepisují remízu, která je faktickým vítězstvím pro černého. Stav 3-4.
Poslední dohrává Jaro Bednář, za soupeře má krajana, studenta MU v Brně Lakatoše zvaného Laky. Staví svoji obvyklou výstavbu a v partii víceméně stojí několik hodin hůře. Cca po čtyřech hodinách hry slaví úspěch Jarova trpělivost a jednoduchou taktikou získává jezdce, v tuto chvíli to vypadá na 4-4. Jezdce sice musí vrátit za soupeřova postoupného pěšce na d6, zato ale může přejít do vyhrané věžovky s dvěma pěšci navíc. Jaro však s několika minutami na hodinách nezvolí ideální postup ve věžovce a zbude mu toliko jeden pěšec navíc. Bohužel ve struktuře h proti g + h. Toto vyhrát nelze a my utkání velmi nešťastně prohráváme 3,5 : 4,5. Jaro se tak může se soupeřem rozloučit známou replikou učitele Igora Hnízda v podání Jana Třísky z Obecné Školy: „Až jindy Lakatoši.“ Musíme se tak pokusit o plný bodový zisk za dva týdny v Hustopečích.
A propos, myslíte, že se příště přikloní štěstí na naši stranu ?
