Ve čtvrtém kole 2.ligy E jsme hostili favorita soutěže Moravskou Slávii Brno. Při vědomí velké ratingové převahy soupeře dostaly některé opory volno a možnost zahrát si ligu a získat cenné zkušenosti dostali i náhradníci. Naproti tomu hosté dorazili téměř kompletní, tedy i s velmistrem Kalodem a mezinárodními mistry Vyskočilem a Piskem, kteří to v Třebíči jako naše bývalé opory dobře znaji, a na několika šachovnicích měli převahu více než 300 ELO bodů. Není tedy divu, že jsme si velké šance nedělali, a soustředili se spíše na cíl neprohrát ostudně 0:8.
To se podařilo a vzhledem k průběhu zápasu je konečný výsledek lichotivý spíše pro hosty. První uzmul půlbod soupeři Slávek na páté šachovnici proti našemu dalšímu hostu v duelu Vladislav Sládek - Stanislav Věchet. Ve hře čtyř jezdců se hrála jedna z hlavních variant, brzo došlo k výměně dam a v rovné pozici byl uzavřen smír. Jako další skončily bohužel neúspěšně partie Leszka a Lukáše na šestce a sedmičce. Lukáši Bachanovi se proti Vítu Burešovi ligová premiéra nepodařila. Jako bílý se pustil do nedostatečně připraveného útoku po h sloupci, zanedbal vývin a v již prohrané pozici si ukrátil utrpení přehlédnutím jednotahového matu. Partie možno shlédnout zde.
Leszek Ciešlak zkusil proti Tomáši Pechovi francouzskou obranu a opět potvrdil více kolegy sdílené mínění, že by jí měl nechat, neb mu vznikající pozice nesedí. Soupeře pustil do útoku na královském křídle po oslabených černých polích a před matem se musel vzdát. Do kontroly skončila ještě partie na čtvrté šachovnici David Holemář - Roman Bradáč. Romanovi se v Nimcovičově indické s 4.Dc2 příliš nepovedlo zahájení, po odevzdání dvojice střelců za dvojici jezdců připustil otevření strašné diagonály a1-h8 na svého krále a dostal se pod matový útok, který by bylo možno odrazit jen za cenu obrovských matových ztrát.
V partii lídrů Eva Kulovaná - Radek Kalod zahrála Eva sicilskou v zahájení krotce a umožnila soupeři snadno vyrovnat. Poté v zápletkách střední hry při přechodu do koncovky ztratila pěšce a soupeř ve věžové koncovce materiální převahu zručně uplatnil k výhře. Zajímavé věci se děly ve zbývajících partiích. Na dvojce zaznamenal krásný úspěch Petr Walek. Černými proti Neklanu Vyskočilovi v ruské hře vyrovnal hru, nepustil soupeře k žádné významné aktivitě a v pozici, ve které zbyly oběma soupeřům kromě symetrických pěšců pouze dámy a nestejní střelci, se pomalu schylovalo k nevyhnutelné remíze. V té chvíli ovšem Neklan zřejmě frustrovaný dosavadním průběhem partie pokryl svoji první řadu natolik nešťastně, že nejen ztratil pěšce, ale musel vyměnit i střelce a přejít do při svém holém králi beznadějně prohrané dámské koncovky, ve které se po nělkolika tazích vzdal.
Tragédie potkala Jardu bojujícího na poslední desce proti kapitánu a mecenáši hostů, známému to brněnskému advokátu. V partii Michal Vávra - Jaroslav Huňáček v královské indické s g3 soupeře ve střední hře zcela přehrál, a při bílém králi na g1 a věži na f1 a černé věži na h2, jezdci na g4 a pěšci na f3 stačilo dát f2, bílý by musel odevzdat věž a vznikla by pozice hodnocená mým Fritzem zhruba na mínus 7. Následně po dalších Jardových nepřesnostech přešla partie do věžové koncovky s pěšcem navíc bílého, kterou již zřejmě vzhledem k pasivnímu černému králi nešlo udržet, a byl nucen kapitulovat. Poslední končila opět moje partie na třetí desce.
Duel Jan Tesař - Petr Pisk nebyl krásný ani oboustranně přesný, ale bojovný a zajímavý jistě. Ve Shara-Henningově gambitu bílý pěšce dlouho držel, aniž by i počítačový pomocník při analýze viděl nějakou podstatnější kompenzaci černého. Poté chybnou výměnou bělopolných střelců černého k iniciativě pustil, musel pěšce odevzdat za únik svého krále do bezpečí sám a ocitl se na pokraji prohry. Ani černý ale ve vrcholné časové tísni neviděl vše, co měl, a po časové kontrole vznikla čtyřvěžová koncovka bílý Kb2, Vc2, Vh7, pěšci a3,b5 a h2, černý Kb8, Ve5, Vf4, pěšci b7,b6 a g5. Bílý na tahu jako pověstný Buridanův osel tak dlouho přemýšlel, zda zdvojit věže na sedmé nebo osmé řadě, což vede obojí k jednoduché remíze, až zvolil příšerné a4 v domnění, že pěšec nelze brát. Bohužel lze, proč si každý najde snadno sám. Se dvěma pěšci navíc již černý zručně svoji převahu přeměnil v bod. Závěrem lze uzavřít, že se jedná o prohru očekávanou, která nebolí, a je jen škoda nevyužitých příležitostí. Příště snad bude lépe.
