V devátém kole 2.ligy E nás čekal výjezd do Kroměříže k zápasu s jejich béčkem. Obě družstva zaujímají pozici v bezpečném středu tabulky a tak již o nic podstatného nešlo. Protože z různých důvodů nehráli Petr ani oba slovenští přátelé, nebyli jsme favority a téměř na všech šachovnicích měli proti soupeřům elový deficit. Přesto jsme vzhledem k průběhu zápasu spíše dva body ztratili než jeden získali.
Jako první již téměř tradičně skončil remízou na šestce kapitán Luboš. Partie Luboš Svíženský - Radek Šudřich měla 17. tahů, hrála se nenáročná verze Cambridge Springs a nic podstatného se v partii neudálo. V podstatě totéž lze napsat i o další remíze na 2. šachovnici Petr Walek - Vladimír Karlík, která měla pouze o dva tahy déle. Původní Pircova obrana přešla transformací do vyrovnané pozice v Benoni, Petrovu remízu s rutinovaným FM Karlíkem lze jistě považovat za úspěch.
Další perfektní výkon předvedl Josef Růžička černými na pětce proti Miroslavu Kašíkovi. V sicilské nejprve získal dvojici střelců a mírnou poziční výhodu, poté ji zručně vystupňoval a v již prohrané pozici si jeho soupeř ukrátil trápení nastavením figury. Naproti tomu se partie vůbec nepovedla Lukáši Bachanovi na 7. šach. černými proti Petru Petříkovi. Ve skandinávské postavil Lukáš pasivní pozici, pustil soupeře k nebezpečné aktivitě na královském křídle, ztratil materiál a musel vzdát. Lukášova partie zde.
Na trojce v partii Aleš Sojka - Jan Tesař na mne soupeř spustil gambit, který jsem v životě neviděl a nemá snad ani jméno. Po 1. e4 c5 2.d4 cxd4 3. c3 dxc3 4, Sc4 jsem si vzal i druhého obětovaného pěšce a pochopitelně za ně trpěl. V dalším průběhu se mi za cenu vrácení jednoho pěšce podařilo dokončit vývin a vznikl poměr materiálu 2 věže, jezdec a dva pěšci proti 2 věže, střelec a tři pěšci. Bohužel jsem přehlédl hák spojený s dočasnou obětí figury, který spojil soupeř s nabídkou remízy. S omezeným časem jsem se musel rozhodnout mezi přijetím remízy a pokračováním spojeným již s určitým rizikem. Byť jsem stál stále lépe, což potvrzují i motory, remízu jsem vzhledem ke stavu zápasu i letošní mizerné formě přijal.
Věci se děly na poslední šachovnici Jaroslav Huňáček - Marek Navrátil. V katalánské stál Jarda nejprve značně lépe, pak pozici pokazil a přivyhranou ji naopak získal soupeř. Ten však podcenil možnosti bílého spojené s jeho slabou poslední řadou a připustil možnost zajímavých taktických obratů, které stojí za ukázání.. Po 20. tahu černého vznikla pozice bílý Kg1, Dc2, Vf1, Sh3, Jc3, pěšci a2,b2,e2,e3,g3,h2, černý Kg8, Dg5, Vc6, Je5, Jh5, pěšci a6,b7,d5,e6,g7,h7. Zde poprvé přešel Jarda bez povšimnutí kolem tahu 21,Jxd5.
 |
|
|
|
|
|
 |
|
8 |
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
7 |
|
|
|
 |
|
|
|
|
|
6 |
|
|
|
|
|
 |
|
 |
|
5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
|
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
3 |
|
|
|
 |
|
|
|
|
|
2 |
|
|
|
|
|
|
 |
 |
|
1 |
| a | b | c | d | e | f | g | h |  |
| partie Huňáček - Navrátil po tahu 20.....Dg5 | ||||||||
Pozici doporučuji k pocvičení v taktice nejprve bez pomoci počítače. Po analýze s jeho pomocí mohu napovědět, že černý má stále cestu k menší výhodě, ale ta rozhodně není triviální a v braní dámy nespočívá, to vede k výhodě bílého. Následovalo 21. Db3 Dxe3 22. Kg2 Vb6 a nyní opět mohlo následovat 23.Jxd5, tentokrát s již objektivní menší výhodou bílého. Do třetice přešel Jarda o několik tahů později kolem možnosti forzírovaného vynucení opakování tahů a bohužel prohrál.
Na první šachovnici v partii našeho bývalého spoluhráče a dosud kamaráda Josefa Mudráka s Evou Kulovanou tahal celou partii za delší konec bílými hrající Josef, nicméně Evě se pasivní pozici vzniklou z katalánské podařilo převést do remízové věžové koncovky V s pěšci f,g, proti V s pěšcem g, kterou udržela.
Remízu nám zajistil Roman na čtyřce bílými v partii Roman Bradáč - Petr Bačák. Roman hrál proti královské indické svoji oblíbenou jedovatou výstavbu s Sf4 a e3, soupeř nevydržel a odhodlal se po výměně na d4 k d5 a vytvořil si v tomto pěšci trvalou slabinu, na kterou po přesném vystupňování převahy Romanem dojel. Než by tohoto pěšce ztratil, obětoval raději dámu za věž a střelce, nicméně i tak byla pozice bílého snadno vyhraná, což Roman přesvědčivě dokázal. Takže nakonec asi zasloužená remíza, byť lze možná některých možností nastíněných v článku litovat. Romanova partie s výživným komentářem autora zde.
8
7
6
5
4
3
2
1
a
b
c
d
e
f
g
h
partie Bradáč - Bačák po tahu 45. c7
Po tahu 45. c7 Romanův soupeř nevěřícně kroutí hlavou, jelikož je prakticky v zugzwangu. Zahraje 45 .... a5 a po 46. Df8 kapitujuje.
