Mistrovství České republiky mládeže do 16 let

Ve dnech 7. - 14. 3. 2015 bylo v Koutech nad Desnou sehráno již 23. Mistrovství České republiky mládeže do 16. let. Náš klub měl zastoupení v kategorii dívek do 10 let, kde se turnaje zúčastnila Viktorie Nela Michálková, a ve FIDE Openu, kde se velmi úspěšně prezentoval Petr Walek.

V seznamu účastnic MČR do 10 let figurovalo původně 22 jmen mladých šachistek, ovšem jedna z nich těsně před turnajem onemocněla, takže ve finálovém turnaji změřilo své síly 21 nejlepších hráček této kategorie. Viktorka byla původně nasazena přesně v polovině startovního pole, nicméně právě z důvodu snížení počtu hráček narazila hned v úvodním kole černými kameny na největší favoritku Michaelu Marešovou z ŠK 64 Plzeň s ELO ratingem 1559. Hrál se Skotský gambit a naše hráčka soupeřku překvapila velmi dobrou hrou a o dvě patra níže jsme při sledováním on-line přenosu mohli být svědky překvapujícího výsledku, zejména když soupeřka partii dohrávala na 30 přidávaných sekund. Nicméně zázrak se nekonal a hrubá chyba Viktorky umožnila po třech hodinách hry soupeřce výsledek otočit.

V dalším průběhu turnaje již naše hráčka dobrý výkon nepodala a s konečným získem 3 bodů z devíti partií obsadila až 19. příčku. Mistrovský titul získala Anna Lhotská z ŠK Oasa Praha ziskem 7,5 bodu, před Martinou Štastnou z QCC České Budějovice – 7 bodů a Lucií Fizerovou z Beskydské šachové školy s 6,5 body. Konečné pořadí turnaje si můžete prohlédnout zde. Zde je vítězná partie naší hráčky, komentovaná jejím trenérem Petrem Veličkou:

Článek pokračuje zprávou od Petra Walka

Ve dnech 7.3.-14.3. 2015 se konalo Mistrovství České republiky mládeže na tradičním místě v hotelu Dlouhé stráně v Koutech nad Desnou. Na tento turnaj jsem kdysi jezdíval hrát příslušnou kategorii (když jsem se sem ovšem probojoval). Tento rok, jako i předchozí 2, jsem se rozhodl, že si zahraju doprovodný turnaj FIDE OPEN, když už jsem na kategorie příliš starý.

Nasazený jsem byl 15. a moje ambice byly něco okolo osmého místa. Na tomto turnaji se mi většinou dařívalo, a tak jsem si řekl, že bych mohl nějaký ten malý úspěch zopakovat. V prvním kole jsem dostal Danielu Dumkovou. Proti holkám se mi sice nikdy nehraje moc dobře, ale nakonec se projevila moje role favorita a získal jsem první bod. Ve druhém kole jsem byl při nasazování tak tak v první půlce jednobodových, a proto jsem dostal Ivanu Homolkovou, která první bod získala kontumačně. Navzdory tomu však vůbec nehrála špatně. Po 30 tazích se však dostala do velmi pasivní pozice a po špatném propočtu ztratila věž. Ve třetím kole jsem dostal již papírově silnějšího soupeře. Já se ale nebál a bílými figurami se do něj směle pustil. Otevřel jsem pozici (když měl krále v centru) a začal mít problémy. Podařilo se mu sice vyměnit dámy, ale i tak mi vznikla koncovka s pěšcem víc a výrazně lepší pozici. Proto jsem už v dalších tazích jen uplatnil převahu. Zatím 3/3 a naprostá spokojenost. Čtvrté kolo už však přineslo mnohem silnějšího soupeře než byly předchozí. Byl to GM Alexey Kislinsky a ještě k tomu černými. Hráli jsme variantu čtyř jezdců, ze které jsem nevyšel vůbec špatně. Když se začal lámat chleba, mohl jsem zahrát tah, po kterém bych stál trochu lépe. Možnost jsem si bohužel nechal ujít a GM už se ke konci partie nemýlil. V pátém kole jsem dostal Honzu Tůmu, kterého znám z turnajů Vysočiny. Partie, kde jsem mimo jiné získal svůj pátý bod, je zde:

Do šestého kola jsem dostal černé figury, tentokrát se sympatickým Slovákem Františkem Jablonickým. Partii vůbec nehrál špatně, naopak já nehrál úplně nejlépe. V přechodu však soupeř výhodu vypustil a já byl rád za remízu. V sedmém kole jsem dostal dalšího favorita na celkové první (vedle GM Kislinskyho) místo v turnaji a to IM Vojtěcha Pláta. V této partii se mi nepovedl přechod do koncovky a IM Plát toho využil opravdu skvěle, nedostal ani malou možnost se nadechnout. 4,5/7. Když jsem se jednou po večeři se svými kamarády z pokoje došel podívat, s kým hraju osmé kolo, nebyl jsem já, ani jeden z těch kamarádů (Vit Kratochvíl) dvakrát nadšený. Ale co se dá dělat? Příprava byla paradoxně pro oba na tomto turnaji nejdelší. Seděli jsme naproti sobě a připravovali jsme se jako největší rivalové. Po pátém tahu jsem si však oba včas odbočili, a tak se hrálo normálně z hlavy. Za turnaj asi jedna z nejdivočejších partií. Obzvláště v časovce lítalo hodnocení Fritze nahoru a dolů, ale tak to bývá, když se půlhodina po 40 tazích nepřidává. Po 83 tazích se mi nakonec podařilo Víťu porazit. Ovšem on ani já jsme z toho moc nadšení nebyli. Nikdo nechce hrát proti dobrému známému. V posledním kole jsem hrál černýma s Filipem Šimůnkem, kterého jsem před 2 rokama v Koutech černýma porazil. Opět divoká partie s velkým množstvím chyb v časovce, kde jsem mohl já i soupeř vyhrát. Nakonec celkem asi zasloužená půlka pro oba.

Sice „jen“ 6 bodů z 9, ale nejlepší Bucholz v turnaji mi zajistil 3. místo, což je samozřejmě obrovský úspěch. Takový výsledek bych opravdu před turnajem nečekal a příští rok nejspíš pojedu zase.