V 8.kole nás čekal úkol pokusit se v Pardubicích s Rapidem B udělat rozhodující krok k záchraně 2. ligy i pro příští sezónu. Zápas začal krátkou remízou na 1. šachovnici Eduard Prandstetter - Vojtěch Mejzlík. Domácí bývalý dvojnásobný mistr republiky a účastník mezipásmového turnaje ve skandinávské obraně nejprve odmítl kolem 10. tahu nabídku remízy, ale po několika dalších tazích přišel s nabídkou sám.
Následně jsme šli rychle do vedení zásluhou Tomáše Lampíře na 5. desce. V ostré variantě španělské obětoval jeho soupeř Jiří Malivánek nekorektně figuru, jeho zdánlivé hrozby Tomáš snadno odrazil, po 19. tahu mu zůstala čistá figura navíc bez jakékoli kompenzace pro soupeře a ten byl nucen kapitulovat. Další remízu zaknihoval Roman Bradáč bílými na šestce s Thomasem Hennigem. V dámském gambitu po čelní pěšcové srážce v centru a hromadných výměnách figur vznikla koncovka nestejných střelců, ve které Romanovu menší výhodu nešlo uplatnit. Partie zde.
V té době se zdál zápas jasně rozhodnutý, téměř na všech dalších šachovnicích jsme stáli lépe. Pak se ale začaly dít věci na 2. - 4. desce, kde bojovali Olda Sedláček bílými s Janem Smutným, Petr Walek černými s Jiřím Hlavničkou a Jan Tesař bílými s Josefem Sýkorou. Olda v anglické soupeře postupně přehrál, ve vyhrané pozici s pěšcem navíc ale soupeře před časovou kontrolou vypustil a po ní byl nucen přistoupit na remízu opakováním tahů.
Rovněž já jsem v dámském gambitu získal ze zahájení výhodu, dvakrát umožnil soupeři dostat se z připrohrané pozice a po hrubé chybě jsem musel v pozici bez pěšce akceptovat velkorysou soupeřovu nabídku remízy. Ještě horší příhoda se stala Petrovi. Po originálním zahájení snadno vyrovnal, odmítl nabídku remízy a po výměnách vznikla vyrovnaná dámská koncovka. Po fatální chybě v ní musel přejít do prohrané pěšcové koncovky a kapitulovat.
Za stavu 3:3 se rozhodovalo na posledních dvou šachovnicích a jako již letos poněkolikáté nás zachránil Vítek Veselý. Jeho soupeř Zdeněk Seidl rozehrál bílými zahájení velmi krotce, Vítek lehce vyrovnal a ve střední hře získal pěšce, za kterého neměl soupeř kompenzaci. Převahu materiální přetavil Vítek v rozhodující útok a soupeř se před matem musel vzdát.
Převelice tentokrát bojoval kapitán Luboš Svíženský. Proti Matěji Prokopovi získal v královské indické nejprve iniciativu a poté zdravého pěšce navíc. Po složitém manévrování výhodu ztratil a partie přešla do koncovky lehkých figur, ve které měl stále pěšce b více, ale bez pomoci soupeře se vyhrát nedala. Luboš byl ale mimořádně bojovně naladěn, odmítl nabídku remízy za stavu 3:4 pro nás a s přispěním soupeře dovlekl partii po 6 hodinách a více než 100 tazích do vítězného konce. Výhra znamená posun v tabulce na 5. místo a již téměř jistou záchranu v soutěži, kterou snad příště definitivně potvrdíme doma s Lanškrounem. Tabulka zde.
Zde Petr Walek ještě netuší, že prohraje naprosto rovnou dámskou koncovku se symetrickou pěšcovou formací
