Ve druhém kole 2. ligy nás čekal obávaný nepopulární výjezd do Velkých Losin. Ne že by to nebylo pěkné městečko a čtenáři či diváci Kladiva na čarodějnice ví, že má i zajímavou minulost, ale ta vzdálenost do podhůří Jeseníků spojená se vstáváním v 6 hodin je hrozná. Nejednoho také odradila a odjeli jsme proto bez prvních tří lídrů s polovinou základní sestavy a vidinou hrozby osmičky.
Ta nabrala ještě reálnější obrysy po seznámení se sestavou domácích, kteří nic nepodcenili, s jednou výjimkou nastoupili v základní sestavě a na každé desce měli nejméně 200 bodů převahu. Role vůdce připadla Pepovi Růžičkovi, který byl s černými předhozen nejsilnějšímu hráči soutěže velmistru Štěpánu Žilkovi.
Pepík se zvučného jména a rozdílu více než 400 v ELO nelekl, neohroženě šel do draka v sicilské a obětoval nejprve pěšce a pak i kvalitu za iniciativu. Ta vypadala sice na první pohled zajímavě, ale kompenzace dostatečná nebyla a soupeř si již nenechal šanci ujít. Hrozbu kanára odvrátil na druhé šachovnici Vítek Veselý, v holandské skončila jeho partie s Teodorem Holtmanem, který přicestoval až odněkud z východního Slovenska a ve vlaku strávil asi 3x více času než u partie, v rané střední hře opakováním tahů.
Další půlku připojil na poslední desce Rosťa Štork. Z francouzské s 2. d3 vznikla rovná pozice s jediným volným sloupcem d, kterou bez rizika nemohl hrát na výhru žádný ze soupeřů. Nehoda potkala kapitána Luboše Svíženského. Bílými šel proti Jakubu Vaculíkovi do symetrické pozice ve výměnné slovanské. V 26. tahu soupeř nastavil nečekaně jednotahově figuru, neb zapomněl, že jeho jezdec na e4 nemá po f3 ústup. Místo konzumace figury s totálně vyhranou pozicí Luboš ztratil o dva tahy později dámu a musel kapitulovat.
Velmi podobný průběh měly partie na páté a sedmé desce, na kterých Standa Mezlík a Tomáš Zelený čelili černými nepříjemným iniciativám soupeřů na královském křídle. Ve stísněných pozicích se při obraně snadno dělají chyby, oba odrazili hrozby pouze za cenu odevzdání pěšce a přechodu do prohraných věžových koncovek. Tomáš Košut na šestce proti Vítu Valentovi v uherské hře po výměně dam s dvěma jezdci proti dvojici střelců lépe manévroval a po kontrole přešel do lepší věžové koncovky. Po vyčerpání všech možností v ní však musel akceptovat remízu.
Můj soupeř Ladislav Stratil zvolil bílými podivné zahájení používané občas Pavlem Blatným, při kterém se vyvíjí na prvních třech řadách, a poprvé vstoupil pěšcem na čtvrtou řadu až ve 12. tahu. I tak získal na královském křídle protivný útok a musel jsem odevzdat dvojici střelců. Po kontrole stál soupeř lépe, nicméně po mojí nekorektní oběti pěšce se v začínající časové tísni lekl neexistující hrozby a sám nabídl remízu. Konečný výsledek není vzhledem ke všem okolnostem špatný a kdyby Luboš nezahodil bod, byl by dokonce skvělý. Oba Tomášové navíc získali cenné ligové zkušenosti, takže tato prohra až tak nebolí, body potřebné pro záchranu musíme zkusit získat jindy.
Pepa přijal velkou výzvu a čelil GM Žilkovi
Do prvního týmu se už pomalu prokousává i Tom Zelený
