Ve třetím kole 2. ligy jsme hostili v derby Žďár a po úvodních vysokých prohrách bylo již zabrání existenční nutností. Projevilo se to i v sestavě, poprvé nastoupil Petr Buchníček a hráli jsme téměř v základu.
Zápas začal dvěma rychlými remízami na posledních dvou deskách, bylo zřejmé, že se Luboši Svíženskému a Leszku Ciešlakovi za nás i jejich soupeřům Ivo Svobodovi a Jaromíru Pavlišovi bojovat moc nechtělo. Zápas tak fakticky začal až za stavu 1:1. Nic zvláštního v partii se nestalo ani na třetí šachovnici mezi Oldou Sedláčkem a Josefem Fišarem, až na to, že soupeř v rovné pozici s jedním otevřeným sloupcem spotřeboval již kolem 20. tahu všechen čas a ve 24. tahu jej definitivně překročil.
Celkem poklidnou remízu zaznamenal na 2. šach. Lukáš Karásek černými s Jozefem Hámorníkem, ve střední hře došlo v pozici s jedním volným sloupcem vzniklé z anglické k opakování tahů. O to zajímavější byly boje ostatní, zápas rozhodly partie Pepy Růžičky a Tomáše Lampíře černými na 4. a 6. šachovnici.
Oba obětovali již v zahájení soupeřům Vlastimilu Siebenbürgerovi a Jaroslavu Celému neohroženě materiál za kompenzaci. Pepa si v dračí sicilské ponechal černopolného střelce i za cenu typické oběti kvality na f8, Tomáš ve španělské s 3. ..f5 vrazil do soupeře za iniciativu dva pěšce. Oběma vše vyšlo, zápletky ve střední hře zvládli lépe než soupeři a získali rozhodující materiál.
Proti mně použil Karel Vašut málo vídané 1.d4 b5. Podařilo se mi dokázat, že tato idea za moc nestojí, a získal jsem slušnou výhodu a posléze pěšce navíc. Mizerná podzimní forma ale pokračuje, po dvou hrubých chybách jsem musel rezignovat. Partie na 1. desce mezi Petrem Buchníčkem a Pavlem Večeřou přešla rovnou ze zahájení do věžové koncovky, ve které Petr soupeře sice dlouho masíroval, ale nic zvláštního nezískal a po kontrole musel souhlasit s remízou.
Takže máme první body a opustili jsme poslední místo, příští kolo je na pořadu superderby s Náměští.
Hrdina zápasu Pepa Růžička
