Referát z 2. kola 2. ligy připravil tentokrát velmi netradiční přispěvatel našeho webu IM Neklan Vyskočil. To, že Neklan píše o šachu velmi poutavě a zajímavě, vědí již dlouho návštěvníci webových stránek Jihomoravského šachového svazu a nyní máte možnost se o tom přesvědčit i vy.
Když jsem ráno kvapně naskočil do vlaku, uvědomil jsem si, že to už bude jistě 15 let, co jsem tady v horáckých barvách válčil naposledy. A skoro by se dalo říct, že se až tolik nezměnilo, neb lidé okolo vykazují stále svoji podobu a v hlavní roli je tu opět duše třebíčského šachu Mirek Michálek. :) I když… Notářsky ověřit by to asi přece jen nešlo. :) Přes první vynechaný zápasu v Litomyšli jsem tedy tak trochu naskočil do již rozjeté sezóny, kde se v soutěži zvané 2. liga D utkali domácí s domácími. :)
Derby obvykle nemívá favorita, nebo v něm aspoň favorit nevyhrává, tentokrát to ale mělo být přece jen „áčko“, za které letos hraji. Obě sestavy byly nekompletní, což asi zvyšovalo šance favorita, zápas však zdaleka nebyl tak jednoduchý, jak nakonec vypovídá výsledek. Jako první skončila moje partie s Tondou Čížkem, který se po návratu k šachu do něj pořádně obul a myslím, že svou herní kvalitou dosahuje minimálně úrovně z dob svého mládí, kdy hrával za Zbrojovku Brno. Kdyby přidal ke kvalitě ještě trochu více odvahy, mohl by myslím dosáhnout i více. Naše druhé střetnutí skončilo podobně jako to první, kdy jsem bílými udělal ještě v barvách Ořechova něco kolem 10 tahů. Tehdy i dnes s vědomím, že jsem nic důležitého ani dynamického nezískal a tak byla remíza maximem mého snažení. A to jsem dnes vymýšlením a obcházením teorie spotřeboval skoro hodinu, zatímco Tonda jen 4 minuty.
Na první šachovnici sváděl boj Neklan Vyskočil s Tondou Čížkem
Druhou skončenou partií byl duel Píza‒Bradáč. Vlasta je bijec, který se nebojí ničeho a nikoho a sem tam dokáže porazit i nějakého toho slovutného soupeře. Dnes se však nevyspal dobře a jeho jindy silná taktika dnes ztroskotala na jednoduchém vyvrácení. V pozici na diagramu Vlasta stále počítal, kterak zachrání svého jezdce z pole a8 a když nakonec došel k přesvědčení že ano, spustil kombinaci: 11.Sxf7+ Kxf7 12.Je6. Nutno říci, že po předpokládaném 12.— De8 13.Jc7 by se mu to podařilo, věc má však háček ‒ 12.— Sxc3+!. Každý to zná ‒ studený pot se začně perlit, najednou vidíte, že již není cesty zpět. Po 13.bxc3 Kxe6 14.Dd5+ Kf6 15.Sh6 Jb6 už partie také dlouho netrvala a tak rázem prohráváme ½‒1½.
8 | ||||||||
7 | ||||||||
6 | ||||||||
5 | ||||||||
4 | ||||||||
3 | ||||||||
2 | ||||||||
1 | ||||||||
a | b | c | d | e | f | g | h | |
Pozice po 10. tahu v partii Píza‒Bradáč |
Zápas nevypadá příliš dobře, protože v partii Švanda‒Smištík po nadějně vyhlížející oběti figury za dva pešce a ponechání soupeřova krále v centru, nerozdmýchá Milan oheň jak je potřeba a tak nakonec po další taktické šarvátce zůstává bez kvality. Náhrada jednoho pěšce v situaci, kdy má Pavel dámu a obě věže proti dámě, věži a koni, asi není dostatečná a tak to opravdu žádná švanda není. Olda Sedláček má černými proti Miloši Milostnému pasivní pozici a také výrazně horší čas, bílý může v klidu utahovat šrouby. Jediné štěstí je, alespoň vzadu začínáme stát dobře. Vláďa Uher získává proti Jardovi Huňáčkovi pěšce, musí však ještě překonat určité aktivní možnosti bílého. Nejasně vyhlížející partii Tesař‒Mezlík nakonec pro sebe rozhoduje takticky přesnější Jenda a tak srovnává stav na 1½‒1½. Mnohé otazníky však se soupeřem i příchozími „pomocníky“ řeší v analýze ve vedlejší místnosti, výsledek je potom logicky stejný jako na samém začátku – remíza. :)
Pavel Švanda čeká na odpověď Milana Smištíka
Velmi dobře stojí Pepa Kratochvíl proti Jaromíru Pavlišovi a Petr Bělohlávek zdá se černými nemá vážnější problémy v partii s Leszkem Ciešlakem. Pak se to ale nějak zadrhne. Vyhrává sice Vláďa Uher, ale Pepa jen remizuje, když ve střední hře nakonec soupeřova krále neohrozil a v přechodu do koncovky odmítl zisk pěšce, po čemž by mu určité vyhlídky na výhru zůstaly. Takto partie konči tupou jezdcovkou s třemi pěšci na každé straně. Za stavu 3–2 ovšem začíná chybovat Pavel Švanda. Dokonce tak, že několika nepřesnými manévry doslova posadí Milana na koně (který ještě před několika tahy s malou dušičkou nabízel remízu), čímž se akcie definitivně přesouvají na stranu „áčka“.
Jaromír Pavliš a Miloš Milostný přemýšlí nad pozicemi
V tomto okamžiku mi do odjezdu vlaku zbývalo 9 minut a tak jsem v doprovodu Vlasty Pízy musel odejít. Vlastovi musím poděkovat, protože mě obětavě rychlou jízdou hodil autem na nádraží a já tak nakonec vše stihnul. Dokonce i paní za přepážkou rychle pochopila můj rychlocval a tak mi i s jízdenkou vrátila na dvoustovku během asi 8 vteřin. I jí tedy mé dnešní díky. :)
Těžkou partii nakonec zremizoval Olda Sedláček, když jsem ještě těsně před odchodem viděl, že má věž s jezdcem proti věži, jezdci a střelci, při asi 4 pěšcích a třech soupeřových. Soupeř asi musel trochu pomoci, i když redukovaný materiál skýtal určité remízové šance. A když nakonec oboustranně ostrou partii dotáhl do výhry Petr Bělohlávek, zdá se mi dnešní vítězství 5½–2½ až neuvěřitelně vysoké. No konec dobrý, všechno dobré a tak snad možno s optimismem zase hledět dál… :)
Ostrou partii svedli Leszek Ciešlak a Petr Bělohlávek