Znovu jsme se vydali do bojů o první body do tabulky, tentokráte se soupeřem těžším, nikoli však neporazitelným. S rozbřeskem jsme vyrazili zasněženou krajinou v mrazivém, leč slunečném počasí do 110 km od Třebíče vzdáleného Vysokého Mýta.
Cesta byla spočítána s časovou rezervou a tak jsme se kochali krásnou zimní krajinou Vysočiny, kterou nás neomylně provázela Laďova navigace s příjemným ženským hlasem. Chvílemi jsem se jen obával, že uslyším i povel navigaci ne vlastní, a to: „zde nasaďte sněhové řetězy a pokračujte v cestě“, neboť k tomu chvílemi byl pádný důvod. Okresní silnice, kterými nás navigace vedla, jakožto cestou nejvhodnější, totiž nepatří mezi priority silničářů. V místě utkání jsme ale byli včas a dříve než někteří domácí hráči. V hrací místnosti se k nám přidal i náš poslední hráč, Pavel Švanda, který přicestoval tentokráte sám z jiné akce. Byli jsme tedy kompletní a začali jsme hrát.
Jako první jsem skončil já na 6. šachovnici Bradáč‒Ptáček. Partie byla krátká, odehráli jsme jen zahájení, přešli do střední hry, kde jsem si sice udržel nepatrnou výhodu, ale vzhledem ke svým výsledkům jsem si netroufal pokoušet se tuto výhodu proměnit v celý bod a tak jsem soupeři nabídl remízu, ten ji přijal ½.
Druhá v pořadí skončila partie na 7. šachovnici Trhal‒Ciešlak. Jak se tato partie vyvíjela pro našeho hráče? Těžko říct, hrála se dračí varianta sicilské obrany a tak, kdo z vás ví oč jde, jistě víte, že tak divoké pozice se bez moudrosti elektroniky hodnotí objektivně jen těžko. Dle slov samotného autora: „doma to dám do počítače, ať se dozvím kdy a jak jsem si vlastně v partii stál“ :). No posuďte sami:
8
7
6
5
4
3
2
1
a
b
c
d
e
f
g
h
Pozice po 19. tahu v partii Trhal–Ciešlak
Toto je pozice po 19. tahu černého, který byl opravdu kuriózní a to 19.— Sc3!. Mimochodem jediný správný tah, vyrovnávající hru! Bohužel Lešek poté v této složité pozici a s nedostatkem času nehrál přesně, partii nakonec prohrál 0–1.
Pohled na již zmiňovanou partii Trhal‒Ciešlak
Stav byl tedy v té chvíli 1½–½ v náš neprospěch. Na páté šachovnici stál Laďa Vojtěch špatně již ze zahájení, na první až čtvrté a osmé desce byli pozice vyrovnané, některé pro nás spíše lepší a tak nebylo stále nic rozhodnuto.
V pořadí třetí skončila partie na 3. šachovnici a to Švanda–Kraus. Co o této partii říct. Pavlova pozice byla po zahájení lepší, stál dobře, dá se říct, že velmi a to mě zneklidňovalo, neboť Pavel patří k těm hráčům, kteří ze sebe nejvíce vydají, když jim teče do bot. Co se v partii nepovedlo, nevím, dle slov Pavla si v taktice něco špatně spočítal, volného pěšce soupeře se mu tak včas nepodařilo zablokovat, soupeř si vytvořil na šachovnici tlak, kterému náš hráč už nedovedl vzdorovat, partii prohrál 0–1.
V popředí M. Sabol, na druhé šachovnici pak spolu hrají P. Švanda – T. Kraus
Čtvrtá skončila partie Rusnák–Vojtěch. Laďa, jak už jsem zmiňoval, se trápil již od zahájení, které zřejmě neznal tak dobře jako jeho soupeř. Jeho pozice byla opravdu špatná, chvíli ještě tedy ve střední hře vzdoroval, ale svůj marný boj nakonec vzdal 0–1.
Partie na páté šachovnici mezi Janem Rusnákem a Ladislavem Vojtěchem
Následně skončila partie na 4. šachovnici Hlas–Kosek. Partie je pro mě velkou neznámou, přiznám se, že hře Jana moc nerozumím a tak ji nebudu velmi komentovat. Po zahájení se mi pozice Jana líbila, vypadalo to, že hraje na výhru (ostatně jak jinak :)). Když jsem později ovšem k partii přišel, byla již prohraná a chvíli na to také náš hráč podával rezignovaně soupeři ruku 0–1.
4. šachovnice náš Jano Hlas v souboji s Jiřím Koskem
Náhle byl stav zdrcující, 4½–½ jsme prohrávali, zápas byl bohužel rozhodnut :(.
S křížkem po funuse, nicméně v celé své šachové kráse a opravdu zaslouženě poté dohrál náš hráč na 8.šachovnici v partii Huňáček–Lipavský. Jarda v průběhu hry nestál snad nikdy hůře, svoji výhodu stále zesiloval, stupňoval, až partii zaslouženě vyhrál. Po partii za mnou přišel s omluvou, že pouze neremizoval (před zápasem jsem mu nabídl, že se nemusí bát nabídnout remízu i když má bílé), ale partii vyhrál, ujišťoval mě, že vyhrál opatrně a bezpečně :). Já ještě dodávám, že vyhrál i pěkně 1–0.
Na 8. šachovnici náš Jarda Huňáček v souboji proti Lipavskému Dušanovi
Komu z Vás chybí v úvodu mého článku tradiční remíza našeho výborného hráče Tondy Čížka, musel si počkat v seznamu postupně odehraných partií až sem. Tentokráte měl Toník soupeře, který si chtěl prověřit jeho kvality. Partie byla dlouhá, končila až vyčerpáním všech možností, na desce při podávání rukou byl jen král a věž na každé soupeřící straně (bez pěšců!). Troufám si dokonce po konzultaci s Toníkem tvrdit, že soupeř našeho hráče velmi riskoval, aby změnil výsledek v resultativní a jen díky tomu, že soupeř byl „pan hráč“ Sabol Marian, se tak nestalo, že by partii Toník vyhrál! ½.
Jako poslední skončili hráči na 3. šachovnici v parrtii Hrubeš–Lednický. Martin se krátce po zahájení dostal do koncovky, kde taktickým obratem získal pěšce, kterého uplatnil k výhře. Je to sice jednoduchý popis, leč provésti tento úkol tak lehký nebyl a vyžadoval si i nejdelší čas 0–1.
3.deska: Hrubeš Pavel vs. Martin Lednický
Zápas tedy skončil stavem 5–3 v náš neprospěch, přesto všem děkuji za bojovnost a spolupráci. Naše situace není lehká, věřím však, že s novým rokem se už na nás obrátí štěstí a prolomíme tuto šňůru neúspěchů. Do dalších bojů přeji svým spoluhráčům hodně sil a do nastávajících svátků vánočních pak přeji hodně pohody, štěstí a spokojenosti a to všem.
