Šachový klub Caissa Třebíč

Tak nějak by se dal nazvat strávený čas, který začal v sobotní podvečer. To mě totiž na cestě do Třebíče vyzvedávali v Brně slovenští bratia Jaro Bednář, Jáno Hlas a řidič Martin Lednický, který svým vozem přijížděl „logicky“ od (z) Martina :). Po naložení u Kampusu jsme tedy pokračovali na Vysočinu, kam jsme dorazili okolo 19:30. V Lihovaru, kde mimochodem moc dobře vaří, pak na nás už čekala docela slušná sešlost, naše kvarteto doplňovalo účast na celkových 12. Přítomni byli Mirek Michálek s ženou Ivanou, která si z našeho posledního minirozhovoru pamatovala jen moje „podivné“ jméno a v průběhu večera mě ohromila vědomostí o jedné mé trochu zvláštní neřesti :). To všechno se ale v průběhu večera změnilo a tak doufám, že už jen k tomu úsměvně lepšímu :). Dále Leszek Cieslak s milou ženou Evou, kapitán béčka Roman Bradáč s přítelkyní Hanou, Honza Tesař a Petr Buchníček. Měl jsem také na vlastní kůži poznat, co je to „mokrá příprava“ :).

Musím říci, že na akce tohoto typu se vždycky těším a hodnotit toto setkání dnes pak můžu jen a jen pozitivně. Můj spolubydlící Jaro Bednář, jinak autor fenomenálního čtení na téma „co všechno se může stát“ :), byl plný všelijakých historek a humor z něj jen čišel. Na Mirkovi Michálkovi bylo zase vidět, že si toto setkání naplno užívá a byla radost pozorovat, s jakým nadšením promlouvá do všech světových stran :). Zajímavý moment nastal ale ve chvíli, kdy se zjistil „klokanský motiv“ na mém tričku a svetrech Jaro Bednáře a Maťa Lednického. Když to spatřil Roman Bradáč, s hrůzou si začal rvát vlasy, že on ty proužky nechal doma… :-D. Ono by mu to ale nepomohlo, protože bratři v triku byli stejně jenom tři :-D. Na tuto historickou fotku se pak můžete podívat, neb si vzpomínám i na nějaký rychlý záblesk :).

Bratři v triku

Příjemný večer nakonec končil v normální čas a já se tak společně s Honzou Tesařem (a kousek cesty i s „Michálkovic“) dopravil před půlnocí taxíkem k Atomu, kde jsme bydleli a nazítří i hráli. Ještě před tím vším ale odešlo z Lihovaru jiné trio. Petr Buchníček, Jaro Bednář a Martin Lednický mířili už nějaký ten týden dopředu na koncert Tří sester, čemuž jasně napovídalo i auto s kosočtvercovými motivy, které jsme po příjezdu do Třebíče viděli před Atomem. Předpokládám ale, že šli ve vší počestnosti za Fanánkovou hudbou a ne ulovit nějaké tři sestry… :-D. Nicméně Jaro přišel asi hodinku po mně, takže úžasně zodpovědně :).

Když jsem se ráno probudil (bohužel asi natřikrát), bolela mě trochu hlava. Možná bych se budil jen nadvakrát, kdybych si kolegu Bernarda připustil k tělu (nebo spíše do těla) právě jen dvakrát… :-D. Nicméně problémy za chvíli pominuly, a tak jsme s Jarem mohli v klidu posnídat, kouknout na telku, nabudit se patřičně na zápas písněmi z Jůtůbů (youtube.com), kterým na závěr vévodil hit české skupiny Nightwork ‒ Tepláky. Nevím, nakolik je tento "flák" podprahový, ale jednoduchý refrén „tepláková souprava, kule dej si doprava“, se mi v mysli přehrával ještě dlouho :-D.

A pak už mělo přijít k tomu hlavnímu, tedy zápasu samotnému. Naším čtvrtým soupeřem bylo družstvo z Chrudimi. Je zajímavé, že v tomto případě se mi zase vybavuje jiná asociace, a to ‒ „zase tam přišel ten Janda z Chrudimi s tím svým chcípákem a zase to vyhrál“ (z filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“). Naštěstí proti nám žádný Janda neusedl, akorát můj soupeř Vratislav Jarábek začínal na Ja… :). Kupodivu to byl také jeden z mála soupeřů, které jsem alespoň od vidění neznal, takže styl hry jsem mohl posoudit jen z databáze.

Začátek utkání ŠK Caissa Třebíč „A“ – ŠK Chrudim

Průběh zápasu byl dlouho vyrovnaný a nebylo mi vůbec jasné, kde bysme mohli získat vrch. Já jsem si udržoval mírné plus, Petr na dvojce měl ovšem problémy v zahájení a bylo na něm vidět, že je dosti nesvůj. Pepa Kratochvíl hrál bílými zavřenou francouzskou a pěkně stavěl svoje figurky podle známého schematu. Na čtverce Jaro Bednář hrál nějakého Pirce, již zcela mimo mé znalosti. Podle spotřeby času ale bylo vidět, že oba soupeři tvoří a že nakonec asi rozhodne závěr před časovkou. Na pětce hrál Vlasta Píza, který podle svého zvyku směřoval vše na soupeřova krále, i proto mu také někdy s oblibou říkám „bijec“ :). Sicilské schéma to ovšem nebylo nijak neznámé a tak jsem se měl nechat překvapit. Na šestce náš webmaster Petr Bělohlávek zahrál černými oběť pěšce v sicilce s 2.c3 (1.e4 c5 2.c3 d5 3.exd5 Dxd5 4.d4 Jc6 5.Jf3 Sg4 6.dxc5 Dxd1+ 7.Kxd1 e5 8.b4 a5), kde měl po celou partii velmi slušnou kompenzaci. Ani Jenda Tesař na sedmičce se nenechával dvakrát pobízet a postupně začínal vše připravovat k cílenému průlomu v centru tahem e4-e5, který mu měl připravit dobré podmínky pro útok. Na osmičce hrál Vláďa Uher, který si černými vybral zvláštní zahájení, vznikající po symetrických tazích 1.d4 d5 2.c4 c5. Jeho soupeř Zbyněk Linhart ovšem v originalitě nezůstal pozadu a po 3.Jf3 cxd4 4.e3!? obětoval dokonce pěšce…

Jako první pak končí partie Vlasty Pízy, který bohužel již podruhé v této sezóně udělal doslova díru do propočtu. V pozici na diagramu Vlasta viděl, že jezdce na d4 nemůže černý vzít pro chycení dámy střelcem z e3.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 14. tahu v partii Píza‒Němec

Podobně jako s Romanem Bradáčem z našeho třebíčského derby, dlouho počítal a když zhodnotil své možnosti dobře, přišlo 15.e5? a po 15.— dxe5 se najednou ukázalo, že po 16.fxe5 černá dáma koníka slupne 16.— Dxd4 a poté co zmizeli pěšci e4 a f4 ze svých pozic, se uvolnilo pole g4 pro černou dámu. Vlasta tedy zahrál ještě jako z nouze ctnost 16.Jxe6!? a po dalších tazích 16.— fxe6 17.fxe5 Jxe5 18.Dxe6+ Jf7 19.Sxh7+ Kxh7 20.Dxf7 měl jakous takous kompenzaci za figuru. Objektivně je to při správné hře černého za bílého prohrané, soupeř se ale nečekaně přepočítal také. Po 20.— Dc4 21.Vxf6 zahrál Sxg2+, což vypadá na pohled jako rozhodující úder, je to však přesně naopak.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 15. tahu v partii Píza‒Němec

Po 22.Kxg2 Dg4+ Vlasta už jen s minimem času ustoupil 23.Kh1 a před provedením následujícího tahu černého se rovnou vzdal, když uviděl 23.— Sxf6 a díky matovým hrozbám zůstane černému rozhodující materiální převaha. Postačilo přitom ale ustoupit králem na f2 a po 23.Kf2! Dh4+ 24.Kg1 Dxf6 25.Dh5+ Kg8 26.Dd5+ má bílý věčný šach, protože černý nesmí 26.— Df7 pro 27.Vxe7! a vyhraje dokonce bílý! Prohráváme tedy 0‒1.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 21. tahu v partii Píza‒Němec

Naštěstí o chvíli později vrací úder za nešťastného Vlastu Jenda Tesař, kterému jeho soupeř v kritické pozici sedl hezky na lopatu. V pozici na diagramu mohl černý zahrát 26.— Jxe6 27.dxe6 b3! s velmi nejasnou pozicí. Zahrál však 26.— fxg4? a po krásném 27.f5!! je najednou černý zcela bez obrany. Stalo se ještě 27.— Jxe6 28.fxe6 Jh6 29.Vf7+ Jxf7 30.Vxf7+ a černý před matem kapituloval ‒ 1‒1. Skvělý závěr Jendo!

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice v 26. tahu partie Tesař‒Krys

Potom v krátké době skončila partie Linhart‒Uher, kde chrudimský hráč díky iniciativě chybějícího pěšce dobral, tím se ale srovnaly i vyhlídky a partie tak po zásluze končí remízou ‒ 1,5‒1,5.

Další remízu v zápase mám na svědomí já, když jsem docela hodně přemýšlel, kterak udržet malou výhodu, která se zdála být trvalejšího rázu. Stačil však jeden nenápadný „oslí“ tah 20.h3 (viz diagram) a najednou se soupeři po sloupci g vytvořila protihra.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 19. tahu v partii Vyskočil‒Jarábek

Po okamžitém 20.b5 bych si mohl poměrně příjemně užívat oné malé výhody, takto jsem najednou musel přemýšlet i o soupeřových protišancích. Soupeř pak nabídl remízu ve chvíli, kdy jsem měl na hodinách jen tři minuty (proti jeho půlhodině), což oceňuji jako velmi taktický tah. Musel jsem se rychle rozhodnout, i když za jiných okolností jsem měl připravenu rychlou odpověď 26.Dd2 a určitou převahu ještě držím. Takto však nabídku přijímám, přece jen nehraju jenom sám za sebe ‒ 2‒2.

Když partii analyzujeme se soupeřem ve vedlejší místnosti, přijde najednou Pepa Kratochvíl a hlásí, že vyhrál a dokonce s matem! V pozici na diagramu mohl Pepa rozhodnout již nyní po 24.Df3 d4 25.Je8! Sxf3 26.Jxc7 a s kvalitou navíc vítězství vstříc.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 23. tahu v partii Kratochvíl‒Hlaváček

To by však trvalo dlouho a tak po 24.d4 pomohl soupeř 24.— Jg8? (po 24.— Jc6 by se ještě hrálo) a nyní už přišlo 25.Df3! s drtivou silou, černý nezabrání matu. To soupeř po 25.— cxd4 26.Je8 také uznal a tak se ujímáme vedení 3,5‒2,5. Výborně Pepo!

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 24. tahu v partii Kratochvíl‒Hlaváček

Rozhodnutí přichází ze 4. šachovnice v partii Malivánek‒Bednář. Na prvním diagramu z této partie měl Jaro už jen asi 3 minuty (proti 15 soupeřovým) a nabídku soupeře přes nemožnost dopátrat se některého ze zástupců našeho družstva nakonec srdnatě odmítá, a po 25.— Jd5 se naposledy významně připomíná svým koníkem, kteří již od samého rána a posléze i v partii hráli důležitou roli.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice v 25. tahu partie Malivánek‒Bednář

Na dalším diagramu jsme už těsně před kontrolou, kdy se Jarovi povedlo zajímavé kouzlo na motivy matových hrozeb bílému králi.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 36. tahu v partii Malivánek‒Bednář

Po 37.b3 přišlo 37.— Kg7!, po vynuceném 38.h5 zpátky 38.— Kh6! a po 39.hxg6 Kxg6!. Hrozby spojené s šachem h7-h5 po tomto vskutku královském tanci zůstaly, bílý musí přejít do prohrané věžovky 40.Vxd2 h5+! 41.Kh4 Vxd2, a po 42.Vg1+ Kf5 to soupeř také uznal ‒ 4,5‒2,5 a je rozhodnuto! Další skvělé představení.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice v 39. tahu partie Malivánek‒Bednář

Jako poslední dohrává Buchňa, který měl v průběhu partie plné ruce práce, aby vůbec neprohrál. Nejblíže této metě stál jeho soupeř Jiří Tůma asi v této situaci, kdy mohl po 20.Ke2 Vad8 21.Vd1 velmi reálně pomýšlet na vítězství, i když jak znám Petra, rozhodně by mu to nijak neusnadnil.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 19. tahu v partii Tůma‒Buchníček

Petr v dalším průběhu správně vsadil na aktivitu, a i navzdory dvěma pěšcům méně to už na dalším diagramu po 27.— Vdd2 vypadá s remízou velmi nadějně nejen proto, že jsou na šachovnici všechny čtyři věže. To se také nakonec vyplňuje, když Petr ještě předvede dobrou znalost věžovek K+V+p ‒ K+V a partie nakonec končí holými králi ‒ 5‒3.

								8
								7
								6
								5
								4
								3
								2
								1
a	b	c	d	e	f	g	h
Pozice po 27. tahu v partii Tůma‒Buchníček

Závěrem třeba říci, že ani po Vlastově „nehodě“ to tým nepoložilo a nakonec dokázal v nelehkém zápase vydolovat tři povinné body. To je myslím cenné zjištění, zápas byl tentokrát opravdu trochu víc o morálce a nasazení. Další kolo je na programu až po Novém roce 9. 1. 2011, kdy hrajeme v „mém“ Brně těžký zápas s Lokomotivou.

Zálohy družstva na 5. – 8. šachovnici

Po skončení zápasu pak míříme s Jarem do přilehlé restaurace (nebo pizzerie) Fantazie, kde mají docela draho, ale také například stoly na snooker, který pro svou obtížnost velmi obdivuji a rád se v televizi někdy podívám. Dáváme si pizzu a čekáme na slovenské (neplést se slovanskými :)) věrozvěsty z Mýta (výsledek 5‒3 pro Mýto ale mohl být klidně opačný), kteří to k nám mají přes 100 km. Stihneme probrat opravdu všechno možné, pochválit servírce nápadité čertí náušnice, jenž měla připravené pro Mikulášskou zábavu s dětmi a nakonec se dozvědět, že si to Maťo s Jánem namířili do Lihovaru za papáníčkem. Hlad to musel být opravdu silný, když ani na kamarády nevzpomněli… :). Po jednom telefonátu ale přijíždí Martinovo auto a odváží nás zase na jednu hroudu, kde navíc nacházíme nešťastníky Jáno Hlase a Leška, kteří ve Vysokém Mýtě přešli kolem dobrých šancí na celý bod. Mezitím volá Petr Buchníček, který už má za sebou i návštěvu domova a vrací se do Brna. Odpovídám mu ale nejistě, protože zaregistruji debatu na téma návštěvy u Leška doma. Když potom volá Petr podruhé, říkám mu, že jdu s nimi, prý to nebude déle než na hodinku. Petrova odpověď byla „no, jak myslíš…“ a s těžko skrývaným smíchem se loučíme a já mu přeji šťastnou cestu do Brna. Nedosti na tom… Petr cestou ze zápasu zapadl do sněhu, ze kterého mu pomohla, hádejte kdo… Horda čertů!!! A na přímluvu opravdu krásného anděla nakonec upustili i od svého požadavku, aby jim nejprve zarecitoval nějakou básničku :-D. Petr tedy v pohodě a se šťastnou cestou a my u Leška… No přímo báječně :). Leškova žena Eva je velmi pozorná hostitelka a my už s Leškem řešíme jeho dračí manévry, které možná mohly skončit v jeho prospěch, neb soupeř jaksi „zapomněl“ na rošádu. Nakonec však i my zvedáme kotvy, kluci chtějí být ještě do půlnoci na Slovensku a já marně přemýšlím, kdy dám tento článek dohromady, přece jen jsem byl unavený o trochu víc, než obvykle :). Tak jsem aspoň „naťukal“ sehrané partie do elektronického formátu, které následně posílám vedoucímu naší soutěže a s myšlenkami na nějaké další příští jdu spát…

Tolik tedy ze čtvrtého dějství a po Novém roce zase na shledanou a na počtenou!