Pamětníci jistě vzpomenou na doby, kdy "A" mužstvo Žďáru zle zatápělo nejsilnější sestavě Caissy. Kdo by se kdy nadál, že třebíčské "Céčko" jednou s přehledem porazí nejlepší žďárský výběr. Dějiny jsou přepsány! Teď ale popořádku.
Do sněhového rána jsme z Třebíče vyrazili něco před devátou hodinou, neboť se dalo oprávněně předpokládat, že cesta do Žďáru nebude vzhledem k panujícímu počasí nejsjízdnější, což se bezezbytku potvrdilo. Vláďa Uher, který nás pravidelně vozí oním pověstným "mikrobusem", se však ukázal jako vynikající řidič a bezpečně nás dovezl včas na místo. Utkání, kterému jsme vzhledem k postavení "B" družstva v II. lize přikládali zásadní význam, mohlo začít.
Zdravotní indispozice Tondy Čížka přinutila naši jedničku po několika zahajovacích tazích navrhnout remízu, což nebylo oslyšeno. Krátce poté učinil na páté šachovnici stejnou nabídku Jaromír Pavliš mně. Ani já jsem s přijetím smíru neváhal, neboť Jaromíra považuji za silnějšího hráče než jsem já, byť mi soupeř po partii řekl, že se mu jeho pozice příliš nelíbila.
Pěknou výhrou se zaskvěl Honza Tesař, který si na druhé desce elegantně poradil s Karlem Vašutem. Pozice před závěrečným úderem stojí za ukázku.
 |
|
|
|
 |
|
 |
|
8 |
 |
|
|
|
|
 |
|
|
7 |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
6 |
|
|
 |
|
|
 |
|
|
|
5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
3 |
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
2 |
|
|
|
 |
|
|
|
 |
|
1 |
| a | b | c | d | e | f | g | h |  |
| Závěr partie Tesař–Vašut | ||||||||
Určitě jste uhodli, že následovalo 27.Dxe7!, načež se černý vzdal.
Poté jsem již začal věřit, že se vše chýlí k dobrému konci. Na třetí šachovnici měl lepší pozici vůdce černých figur Vláďa Uher, který ve svém oblíbeném Caro-Kannu nakonec utrápil Lubomíra Bukáčka. Vláďa mi dávno předtím s úsměvem oznámil, že určitě vyhraje, neboť soupeř má ve svém táboře příliš slabin (pěšce c5, b5). Jak řekl, tak učinil. Slovo dělá muže :-).
Remízu udržel černými na sedmé šachovnici ve své oblíbené francouzské Jaroslav Huňáček proti nebezpečnému Vlastimilu Siebenbürgerovi. V Jardovu pozici jsem popravdě řečeno neměl přílišnou důvěru, ovšem neoprávněně. Posuďte sami.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8 |
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
7 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
| a | b | c | d | e | f | g | h | |
| Siebenbürger–Huňáček | ||||||||
Po 21.Dd6 Vxa2, jak se stalo v partii, ukazuje počítač pro bílého jen minimální výhodu.
Premiérové vystoupení se povedlo Vladimírovi Bazalovi, který bílými na osmé desce, světe div se, rozehrál anglickou:-). Duel s Adamem Šimonem byl "ostrý a nepřehledný", jak Vláďa s oblibou konstatuje, a přesně to našemu hráči sedí. Vláďa spustil silný útok (zejména nalezení tahu Jf5 bylo obtížné), získal pěšce a tuto převahu uplatnil k výhře.
Z posledních dvou partií, tedy z bojů mezi Standou Mezlíkem a Ivo Svobodem (6.) a Milošem Milostným s Josefem Fišarem (4.), jsem toho příliš neviděl. Mohu jen konstatovat, že dle mého zdání Standa Mezlík stál po celou partii lépe a Miloš nikdy výrazně hůře, takže dělení bodu mezi oběma dvojicemi se jeví jako poměrně spravedlivé.
Co dodat na závěr? Zasloužené a potřebné vítězství. Jen tak dál!
