Šachový klub Caissa Třebíč

V krásné, sluncem zalité neděli, ochuzeni o hodinu spánku kvůli přechodu na letní čas, jsme v 8:00 vyráželi do Ústí nad Orlicí. Chtěli jsme se pokusit o nemožné, jak to trefně komentovali na stránkách Jihomoravského šachového svazu, byť naděje na záchranu v soutěži se už pohybovala jen v rámci teoretických úvah. Domácí byli velmi překvapeni, že jsme přijeli v plném počtu, tj. v osmi:-), "a dokonce se svými slovenskými esy na předních deskách". Pohříchu Ústí neponechalo nic náhodě a poprvé nastoupilo "v úplném základu", jak se je možno přesvědčit na webovkách našich soupeřů, kde jsou stručně anotovány i jednotlivé duely. Protože jsem v průběhu střetnutí měl co dělat sám se sebou, odkazuji čtenáře lačného po podrobnějším komentáři právě tam.

V neděli se nevděčné role vedoucího třebíčského "Céčka" namísto Vládi Uhra, který pískal volejbal, ujal Mirek Michálek, a tak jsem mohl dorazit až těsně před utkáním. Není nadto, když člověk zasedne k šachovnici jen tak, netíží ho starosti kapitána a nemusí se handrkovat s ostatními, aby se vůbec nastoupilo komplet. Tento problém se "C" družstva ovšem exaktně netýká.